První dojmy z Aperture 3

Po necelém týdnu používání Aperture 3 bych se rád podělil se svými dojmy z této aplikace.

Import

Jako první mě čekal hromadný import všech fotek do knihovny aplikace. Čekal jsem, že naimportovat 40GB dat zabere celý víkend. Překvapivě ale celý import zabral cca 4h. Vycházel jsem z adresářové struktury, kterou jsem používal dříve (viz tento článek). Pro každý rok jsem použil složku, která obsahuje projekty s názvy původních adresářů. Import díky tomu proběhl rychle. Musel jsem sice každý adresář naimportovat zvlášť, ale názvy projektů se automaticky nastavovaly dle názvů původních adresářů.

Navíc i při importu desítek adresářů najednou jsem nebyl nijak omezen – adresáře se importovaly postupně v dávkách. Takže jsem mohl vklidu naimportovat fotky za celý rok a nemusel jsem zbytečně čekat.

Rychlost

Používat Aperture je fakt radost. Nevím do jaké míry za to může SSD disk a do jaké míry zase procesor, ale na mém 13″ Macbooku Air (2011) běhá vše opravdu svižně. Prohlížení fotek je radost. Většina úprav se projeví prakticky okamžitě bez jakékoliv prodlevy. U některých úprav člověk musí pár sekund počkat, ale vše je v únosných mezích (ještě se mi nestalo, aby mě nějaká operace nějak brzdila při práci).

Jediné co mě někdy docela brzdí jsou animace při přechodu do fullscreenu. Raději bych, kdyby se to přeplo bez animace. Ta zbytečně zdržuje. Taky zobrazení HUDu (okna s informacemi) je docela pomalé…opět díky animaci.

Použitelnost

Pod Windows jsem používal kombinaci Zoner Photo Studio 10 a GIMPu. I když už jsem byl v těchto aplikacích docela naučený pracovat, na Aperture 3 jsem si zvykl téměř hned. Klávesové zkratky jsou velmi intuitivní a většina položek je velmi dobře přístupná.

Nedestruktivní úpravy

Jedna z velkých výhod Aperture je to, že jakékoliv změny, které provedete nad fotkou nijak nezmění originální fotku. Ta zůstane netknutá. Veškeré změny se zapisují do textového souboru a projeví se teprve při exportu. Teprve potom se vytvoří fotka s aplikovanými změnami (a originál samozřejmě zůstane beze změny).

Dříve jsem většinou přepisoval originální fotku upravenou verzí. Jen při větších úpravách jsem vytvářel nové soubory, kde jsem za název připisoval písmena. Díky Aperture ale každá verze zabere jen pár KB na disku.

Psychologicky mě to více nutí fotky upravovat. Nemusím zdlouhavě přemýšlet, jestli danou úpravu mám aplikovat, jestli se nehodí více jiná úprava atd. Je to docela osvobozující pocit 🙂

Práce na 13″ obrazovce

Displej, kterým MBA disponuje mě nadchl tak moc, že jsem se zbavil svého 24″ monitoru. Nejdříve jsem si nebyl jistý, jestli nebude práce s fotkami na tak malém displeji nepohodlná. Díky GUI Aperture je ale úprava na tak malém displeji příjemná (rozlišení je 1440×900).

Stačí přepnout Aperture do režimu celé obrazovky, klávesou H zapnout okno s informacemi a nástroji. Navíc se mi osvědčilo využít volné místo pruhem s fotkami pod zobrazenou fotkou.

Celé to pak vypadá takto:

Celkově jsem tedy s aplikací velmi spokojen. Našel jsem na disku ještě originály (raw) fotek z poslední dovolené. Vzhledem k tomu, že teď nemám žádné nové fotky, napadlo mě znovu všechny fotky upravit. Dříve mi to zabralo (v ZPS10 a GIMPu) celý víkend. Tentokrát jsem vše stihl do tří hodin čistého času. Práce s fotkama byla mnohem příjemnější a já se mohl soustředit více na samotné fotky, než na způsob, jakým je budu upravovat. Nárust produktivity je tedy značný 🙂

Zatím je brzo psát něco obsáhlejšího. Je ještě spoustu funkcí, které jsem v Aperture nevyzkoušel. Mám v plánu všechny fotky pořádně otagovat, přiřadit jim GPS souřadnice a promazat staré nepovedené fotky. Po čase přinesu nějaký obsáhlejší článek na toto téma a brzo snad i nějaké tutoriály pro práci s Aperture.

Pokud máte nějaké dotazy, dejte vědět v komentářích pod článkem 🙂