Nikon J1 spolu s modelem V1 jsou první kompakty s výměnnými objektivy (nebo taky bezzrcadlovky) od Nikonu. Oproti konkurenci vsadil Nikon na menší snímač o uhlopříčce 1 palec. Jak tento fotoaparát fotí a komu je určen? To vše se dozvíte v této recenzi. Součástí recenze je i video, ve kterém uvidíte, jak si poradí AF fotoaparátu s rychle pohybujícími se objekty.
Koncem minulého roku představil Nikon novou modelovou řadu pojmenovanou jednoduše “1”. Byla to reakce na stále více rostoucí trh bezzrcadlovek, kterému zatím vládne formát micro 4/3. Ten je používán především Panasonicem a Olympusem. Sony a Samsung používají snímač velikosti APS-C (tedy stejný, jaký je používán v zrcadlovkách). Nikon na rozdíl od konkurence zvolil menší velikost snímače. Jeho uhlopříčka je 1” (přesně 13,2 x 8,8 mm) s rozlišením 10,1Mpx. Mnoho lidí se nad velikostí použitého snímače podivovali a obávali se špatné obrazové kvality výsledných fotek. Jsou tyto pochyby na místě? Děkuji firmě AARON za zapůjčení fotoaparátu. Mohl jsem vám díky nim přinést tuto snad užitečnou recenzi.
Vzhledem k tomu, že druhý model s označením V1 má stejný snímač a použité technologie, budou informace z článku platné i pro něj. Model VJ má oproti modelu J1 navíc LCD hledáček a patici pro připojení externího blesku.
Video recenze
Pokud se vám nechce moc číst, ale rádi byste se dozvěděli o Nikonu J1 více, mrkněte na tuto video recenzi. Je to mé první video a bohužel realizace nebyla vůbec snadná. Představím tam samotný fotoaparát, ukážu jak se s ním fotí rychlé záběry (měl jsem k dispozici hodně akčního psa :)) a shrnu co si o Nikonu J1 myslím. Určitě budu moc rád, když dostanu zpětnou vazbu. Video je plné nedokonalostí a chyb, pokusím se na nich pracovat, ale stejně si rád vyslechnu, co si o tom myslíte a co byste třeba rádi v příštích videorecenzích změnili.
Vzhled a ovládání
První věc, co vás na řadě 1 překvapí je design. Ten je překvapivě jednoduchý a je vidět, že se Nikon snažil o co nejvíce minimalistické řešení. Nikde nejsou použity žádné zbytečnosti, nikde nic netrčí a fotoaparát rozhodně ostudu neudělá. Navíc model J1 je nabízený hned v několika barvách. Z nabízených barevných variant (bílá, černá, stříbrná, červená, růžová) si vybere opravdu každý.
Přední strana je opravdu jednoduchá. Najdete zde pouze logo, bajonet na objektiv, nad ním dva mikrofony, pomocnou diodu pro AF, tlačítko pro odjištění objektivu a příjmač pro dálkové IR ovládání.
Na horní straně je spoušť, tlačítko pro záznam videosekvencí a tlačítko pro zapínání přístroje. To je zarovnané s povrchem, proto není snadné ho poslepu nahmatat. U se mi několikrát stalo, že se mi fotoaparát podařilo zapnout až na druhý pokus. Dále najdete nahoře malou zdířku s reproduktorem (použitým při přehrávání natočených videosekvencí) a schovaný blesk. Ten se po posunutí páčky hned nad displejem vysune. Jeho konstrukce je zajímavá – s vytaženým bleskem vypadá fotoaparát docela zvláštně 🙂
Zadní straně dominuje displej o velikosti 3” s rozlišením 460 000 bodů. Je dostatečně jemný a barevné podání je taky v pořádku. Mile mě překvapila odezva. Displej zobrazuje snímanou scénu opravdu rychle a není tak problém využít ho k focení rychlejších akcí. Napravo od displeje jsou nahuštěny ovládací tlačítka.
Na otočném voliči je možné vybrat jeden ze čtyř režimů (video, statické snímky, inteligentní výběr snímku, pohyblivé momentky). Zajímavější je ale otočný volič kombinovaný se směrovými klávesami. Svým způsobem je to něco podobného, jako u Canonu 60D. Točením kruhového voliče můžete procházet snímky při prohlížení, nebo měnit některé nastavení (v závislosti na tom, v jakém režimu se nacházíte). Při snímání slouží směrové klávesy na otočném voliči k nastavení kompenzace expozice, časové spouště, blesku a k blokaci AF, nebo expozice. Je to docela šikovný ovládací prvek a dá se na něj velmi rychle zvyknout.
Ergonomie
Jak se tenhle foťák drží? To byla první věc, co mě napadla, když jsem Nikon J1 viděl na fotkách. Musím říct, že mě dost překvapilo, když jsem ho poprvé vyzkoušel. Díky větší tloušťce a pogumovanému kousku vedle voliče režimů vzadu se drží docela pohodlně. Trochu problematické je to s použitím pevného 10mm objektivu. Ten je totiž dost malý a trochu jsem zápasil s místem – neměl jsem kam umístit prsty levé ruky. Mnohem lepší je to se setovým 10-30mm objektivem.
Trošku nesmyslné je umístění diody zobrazující ukládání na kartu. Ta je schována na pogumované části vzadu. Tam budete mít většinou při focení položený palec, proto mi není vůbec jasné, proč ji Nikon umístil zrovna tam. Hlavně při focení sekvencí je užitečné sledovat, jestli už zápis na kartu skončil. Takhle budete muset pořád uhýbat s palcem.
Jak se s ním fotí?
Díky rychlému autofokusu je focení s tímto Nikonem velmi pohodlné. Při automatickém výběru ostřících bodů je ostření bleskové. Pokud chcete zvolit sami, kam bude fotoaparát ostřit, máte na výběr buď zvolení statického bodu zaostření, nebo režim sledování objektu. V tomto režimu si pomocí směrových kláves vyberete objekt, na který chcete ostřit a po potvrzení se fotoaparát snaží neustále ostřit na daný objekt i v případě, že se pohybuje. Toto se mi osvědčilo spíše u snímání pomalejších záběrů. Při focení malého rychlého psa (viz video recenze v článku) to často přeskakovalo mimo sledovaný objekt.
Právě rychlé ostření a velmi rychlé sériové snímání dělá Nikon J1 zajímavým. Je zde k dispozici i kontinuální ostření (toto znají především vlastníci zrcadlovek). V tomto režimu fotoaparát při namáčknutí spouště neustále doostřuje i když se zaostřený objekt pohybuje. Samozřejmostí je taky autodetekce obličejů. To fungovalo perfektně a pokud se v záběru objevil obličej, fotoaparát ho okamžitě detekoval. Nevšiml jsem si žádné znatelné prodlevy.
Rychlejší než zrcadlovka?
Mnozí fotografové ocení rychlost focení. Už jen časy závěrky se pohybují v zajímavých rozmezích. Je zde na výběr klasický čas mezi 30s – 1/4000s. Navíc je zde možnost nastavit elektronickou závěrku až na čas 1/16 000. Což je velmi zajímavé, protože i profesionální zrcadlovky mají nejkratší čas “jen” 1/8 000s. Proto je Nikon J1 vhodný pro focení akčních záběru. To ocení především fotografové, kteří budou chtít fotit zvířata v pohybu, děti a různé sporty. Samozřejmě nemůžete čekat, že si se složitými scénami poradí J1 stejně, jako profi fotoaparáty za desítky tisíc.
Důležité je ale naučit se takové výhody využívat. Sériové snímání je k dispozici v rychlosti až 60 snímků za sekundu. V takovém případě pořídí fotoaparát maximálně 12 snímků v plném rozlišení. Což znamená, že oněch 12 snímků vznikne během velmi krátké chvíle. Hodí se to při focení rychle pohybujících se objektů, kdy chcete vystihnout tu správnou chvíli. Podívejte se do přiloženého videa. Tam uvidíte, jak rychle za sebou jsou snímky zachyceny. Samozřejmě je k tomu potřeba krátkých expozičních časů a tedy oceníte kvalitní výstup i při vyšších citlivostech.
Automatické režimy fungují dobře a nesetkal jsem se s žádnými problémy. Pokud budete fotit s automatickým režimem a do expozice nebudete chtít zasahovat, budete s ovládáním naprosto spokojeni. Když jsem ale chtěl do nastavení více zasáhnout, měl jsem trochu problémy. Chyběl mi rychlý přístup k často používaným položkám – vyvážení bílé a citlivost. Proto jsem tedy nakonec ustoupil a používal jsem především automatické nastavení.
Nikon J1 nabízí taky plně automatické režimy, kdy si můžete vše nastavit podle sebe. Kromě manuální expozice můžete využít i manuálního ostření. To probíhá točením kruhového ovládacího prvku a pomocí páčky v pravé horní části fotoaparátu můžete obraz přiblížit, abyste viděli přesně, kde je zaostřeno. Toto se hodí především pro statické scény. Na pohyblivé objekty je takové ostření podle mého názoru nepoužitelné.
Hloubka ostrosti
Na Google Plus jsem dostal dotaz, jak je to s rozostřením pozadí. Fotoaparát jsem testoval s objektivy Nikkor 10 mm f/2,8 a Nikkor VR 10-30 mm f/3,5-5,6. U pevné desítky je sice docela příjemná světelnost 2,8, ale u tak širokého ohniska je stejně těžké dosáhnout hloubky ostrosti vhodné například pro portréty. Objektiv 10-30 mm má zase světelnost horší a tedy je taky obtížné dosáhnout hezky rozostřeného pozadí.
Možným řešením by byl jeden ze dvou dalších dostupných objektivů – Nikkor VR 30-110 mm f/3,8-5,6, nebo Nikkor VR 10-100 mm f/4,5-5,6. Tam by už teoreticky bylo možné dosáhnout rozostřeného pozadí vhodného například pro portréty. Druhý jmenovaný má dost široké využití. Navíc je speciálně zaměřen na natáčení videa. Na objektivu totiž najdete ovládání zoomu. Objektiv už je ale oproti ostatním dost velký.
Nevýhoda formátu Nikon CX je dostupnost objektivů. Zatím jsou k dispozici pouze tyto 4. Nikon nabízí pro tyto případy adaptér bajonetu FT1, který umožňuje k modelům s formátem Nikon CX připojit jakékoliv objektivy s bajonetem Nikon F. Jen při použití adaptéru a velkého objektivu ztrácí celý koncept smysl, protože k čemu bude malé tělo s velkým objektivem? To už si rovnou fotograf může pořídit zrcadlovku.
V nabídce objektivů chybí nějaký portrétní objektiv s ohniskem mezi 20 – 30mm se světelností pod f2. Macro fotografům bude zase chybět objektiv s dostatečným zvětšením. Snad se nabídka objektivů pro tento formát brzo rozšíří.
Pro představu, jaký bokeh tyto objektivy produkují se podívejte na tyto fotografie:
Kvalita výstupu
Tato kapitola vás bude zajímat asi nejvíce. Jaké fotografie produkuje malý snímač Nikonu J1? Nikon se naštěstí držel při zemi a snímač má rozlišení “jen” 10Mpx. Díky tomu se podařilo udržet přijatelnou kvalitu i při vyšších citlivostech. Podle mě jsou přijatelné výsledky do ISO 1600, kdy šum není nijak rušivý a je zachováno dostatek detailů. ISO 3200 a 6400 už vykazují dost šumu, ale i přesto jsou fotografie akceptovatelné. Především pro prezentaci na webu v nižších rozlišeních takový šum nevadí. Navíc se takové vysoké citlivosti hodí do interiérů a pro focení velmi rychlých akcí (rychlé sériové snímání k tomu přímo vybízí).
Nastavení citlivosti můžete nechat na automatice a rovnou máte na výběr mezi třemi automatickými výběry citlivosti. Ty se pohybují v rozsahu 100-400, 100-800 a 100-3200. Protože jsem nestíhal dost rychle měnit citlivost, používal jsem nejčastěji automatiku v rozsahu 100-3200. Tady musím jen trochu vyčíst to, že fotoaparát dával docela dlouhé časy i v případech, kdy mohl zvýšit citlivost. Tyhle problémy jsem měl hlavně v interiérech.
Pro získání maximální možné kvality nabízí Nikon J1 focení do formátu NEF (raw formát Nikonu. Proč fotit do rawu se dočtete třeba zde a zde). Zde je pro ukázku jeden snímek ve formátu raw ke stažení (9,48MB).
Šum při různých citlivostech za denních podmínek
Šum při různých citlivostech za nočních podmínek
Sami tedy posuďte, jestli je pro vás taková kvalita dostatečná. Každý má jiné nároky a co někomu může připadat více než dobré, může někomu dalšímu přijít jako nepoužitelné. Mě osobně přijde kvalita dostatečná a nebál bych se používat ISO až do hodnoty 3200.
Pro lepší posouzení kvality si prohlédněte další snímky, které jsem během testování pořídil. Jsou v plném rozlišení včetně EXIF informací.
Ukázkové neupravené fotografie z Nikonu J1 v maximálním rozlišení a kvalitě
Video
Jako téměř každý fotoaparát v této kategorii i Nikon J1 nabízí možnost záznamu do fullHD videa. Na výběr máte 1080i při 60 snímcích za sekundu, 1080p při 30 snímcích za sekundu a nebo 720p při 60 snímcích za sekundu. Natáčení videa je v podání Nikonu J1 snadné a příjemné. Ostření je rychlé, tiché a nijak neruší při samotném záznamu. Zoomování na objektivu 10-30mm je plynulé a fotoaparát stíhá při zoomování průběžně doostřovat. Menší problémy nastanou jen při opravdu rychlých pohybech.
Nikon J1 se tedy hodí i pro pořizování kvalitních videozáznamů. I zvuk je dostatečně kvalitní. Příjemná je možnost nastavení citlivosti interních stereo mikrofonů. Bohužel nejde připojit externí mikrofon. Což je vzhledem ke kvalitě záznamu docela škoda.
Zajímavostí je režim “zpomalený záznam”. Můžete tak natáčet video rychlostí 400 snímků za sekundu o rozlišení 640x240px, nebo dokonce 1200 snímků za sekundu o rozlišení 320x120px. Můžete zaznamenat maximálně 5 sekund. Video se potom přehrává klasickou rychlostí a je tedy extrémně zpomalené. Nejdříve jsem z této funkce byl nadšený, ale nadšení brzo opadlo. Díky tak malému rozlišení není výsledek moc použitelný. Ale jako zajímavost je to určitě super. V přiloženém videu se můžete podívat, jak vypadá běžící slečna se psem natočena rychlostí 400 snímků za sekundu 🙂 Určitě si tahle funkce své příznivce najde a někdy se může hodit. Hlavně pro různé experimenty – třeba s vodou, ohněm…možností je spousta 🙂
Zde si můžete omrknout kvalitu záznamu jak za dne, tak i v noci. Ukázku zpomaleného záběru najdete ve videorecenzi na začátku článku.
Další zajímavé funkce
Na otočném voliči si můžete zvolit režim “Inteligentní výběr snímku”. V tomto režimu se začnou snímky pořizovat už po namáčknutí spouště a během této doby se ukládají do mezipaměti. Další fotografie se pořídí ještě po uvolnění spouště. Fotoaparát se poté snaží vybrat ze všech pořízených snímků 5 nejlepších a ty uloží na kartu. Vy si pak můžete vybrat, která ze série se povedla nejvíce. Taková funkce se hodí především při pořizování různých momentek, nebo při focení většího počtu lidí. Znáte to, kolikrát už pokazilo jinak dobrou fotku, když zrovna někdo mrknul, nebo otočil hlavu. S tímto režimem je pořizování takových momentek snadnější.
Kromě inteligentního výběru snímku najdete i režim s názvem “Pohyblivé momentky”. Ten jsem popravdě moc nepochopil. Fotoaparát v tomto režimu pořídí kromě fotografie i video v délce přibližně jedné sekundy. Při prohlížení se přehraje video s vybraným zvukem na pozadí (na výběr jsou 4 zvuky) a poté se přepne na pořízenou fotografii. Neumím si představit, ve kterých situacích bych toto využil.
Mile mě překvapila docela nenápadná položka v menu pod názvem “Intervalové snímání”. To umožňuje nastavit interval a počet snímků. Po spuštění se poté vypne displej a fotoaparát začne v daném intervalu pořizovat snímky. Toto slouží k pořizování časosběrných (timelapse) videí. Můžete tak vytvořit úchvatné videa podobné těm z tohoto článku. Často se toto řeší dálkovou spouští. Takto si ušetříte starosti a můžete tak tvořit časosběrné videa bez dalšího příslušenství.
Závěrečné zhodnocení
S Nikonem J1 jsem fotil několik dní a i přesto, že jsem zarytý Canonista 🙂 musím uznat, že se Nikonu model J1 povedl. I přes absenci gripu se foťák drží docela dobře. Jen při nasazeném pevném 10mm objektivu je úchop horší. To je ale daň za velikost.
Na modelu J1 se mi líbí rychlost. Už jen zapnutí fotoaparátu je rychlé a první snímek pořídíte už někdy během 1 až 2 sekund od zmáčknutí tlačítka pro zapnutí. Automatický výběr ostřících bodů je efektivní a dokáže docela dobře určit hlavní objekt, který by měl být zaostřen. Ostření je bleskové především za dobrého osvětlení. V horších světelných podmínkách je pomalejší, ale stále velmi rychlé a není nijak omezující.
Kromě rychlého ostření je perfektní i funkce vysokorychlostního sériového snímání. Fotit rychlostí 60 snímků za sekundu v plném rozlišení je fakt úžasné. Jen je škoda omezení na cca 12 snímků v jedné dávce. Zpomalené video natáčené v režimu 400, nebo 1200 snímků za sekundu je spíše pro zpestření. Vzhledem k nízkému rozlišení takto pořízených videí a omezení na 5s záznamu to slouží spíše jako zajímavost.
Natáčení videa je v podání Nikonu J1 taky dobře použitelné. Dva mikrofony nad bajonetem objektivu zajistí docela kvalitní stereo zvuk s možností nastavení citlivosti a redukcí hluku větru. Bohužel není možnost připojit externí mikrofon. Při natáčení oceníte velmi rychlé zaostřování a není problém ani při pořizování rychlých a dynamických záběrů.
S Nikonem J1 se mi taky fotilo dobře v terénu mezi lidmi. Fotoaparát je to nenápadný a díky absenci zrcátka nevydává žádný zvuk. Všechny zvuky jdou vypnout a můžete tak nenápadně fotit. Dařilo se mi pořizovat snímky i nenápadně – díky spolehlivému autofokusu s výběrem ostřících bodů jsem mohl fotit i “na slepo”.
Nikon J1 bych si tedy pořídil hlavně tehdy, když bych potřeboval často fotit rychlé momentky a nechtěl bych k tomu použít zrcadlovku. Je to skvělý fotoaparát pro focení zvířat, malých dětí a sportu. Taky bych zvažoval pořízení J1 jako fotoaparát pro každodenní nošení. Fotit s nim je zábavné a díky kvalitní automatice i velmi jednoduché.
Klady
- hezký minimalistický design
- nízký šum až do ISO 1600
- kvalitní provedení
- rychlý autofokus
- vysokorychlostní sériové snímání (až 60 snímků za sekundu)
- zpomalené videozáznamy (až 1200 snímků za sekundu)
- kvalitní FullHD video
- inteligentní výběr snímku pro výběr povedeného snímku ze série
- plně manuální funkce
- kvalitní automatika
- intervalové snímání pro tvorbu časosběrných videí
- velký výběr barevných variací
Zápory
- oproti konkurenčním bezzrcadlovkám trochu vyšší cena
- díky menšímu snímači těžší práce s hloubkou ostrosti
- nový bajonet, pro který jsou k dispozici zatím jen 4 objektivy
- objektiv Nikkor 10-30 mm dělá v určitých případech stín při použití blesku
- nelze připojit externí mikrofon
V tomto článku jsem shrnul kompletní dojmy, které jsem při focení s Nikonem J1 získal. Jsou to mé subjektivní názory na tento fotoaparát a pokud se váš názor podstatně liší od toho mého, budu rád když doplníte vaše postřehy do komentáře do článkem.
Přístroj byl zapůjčen na test v aaron.cz.
Pokud vás Nikon J1 zaujal, v AARONu jej mají právě v akci:
Vývoj ceny Nikonu J1:
Graf ceny produktu Nikon 1 J1 poskytuje server Heureka.cz
Dobrý den,
když chci točit video sekvence (Full HD) v umělém osvětlení (uvnitř), video je velmi tmavé. Při velmi vysokém ISO (3600) je sice světlost celkem v pořádku, ovšem šum je tak veliký, že video nemá valnou kvalitu. Přitom jedno z mých kritérií při koupi aparátu byla kvalita videa.
Nevím si rady. Je možné, že v nastavení vězí nějaký malý fígl, který jsem neodhalil. Při resetování nastavení problém přetrvává. Aparát je stále v záruce.
Dokážete mi poradit?
Děkuji,
Pavel Taraba
Teď už si moc nepamatuju, co vše se dá nastavit při záznamu videa na tomto Nikonu. Světlost se dá ovlivnit:
– expozičním časem (což je u videa omezené rychlostí záznamu)
– clonou (což je omezené použitým objektivem)
– Citlivostí (vyšší ISO znamená více šumu).
Takže v rámci možnosti nastavit co nejdelší expoziční čas, nejmenší clonové číslo a co nejvyšší ISO.
Děkuji 🙂
Děkuji!! Právě se rozhoduji jaký foťák na zvířátka. Venku i v interiéru. Myslím, že mi tohle video hodně ulehčilo moje hledání.
Díky,
rozhoduji se ke koupi nového fotoaparátu, ale pro amatéra, kterého fotografování jen baví.
Z článku jsem získala podrobné informace nezaujatého posuzovatele.