Minulý víkend jsme s přáteli prolezli skoro celý areál bývalé Pragovky v Praze. Report včetně mnoha fotek najdete v tomto článku. To jsme se zaměřovali jen na focení samotného objektu. Když jsem potom prohlížel fotky, napadlo mě zkusit v těchto prostorech nafotit „hororové“ fotky s nějakou slečnou. Když jsem se o mou myšlenku podělil s přáteli na Facebooku, ozvala se Nicole, se kterou jsem fotil někdy před měsícem, že by do toho šla. Bohužel v průběhu týdne onemocněla a musela focení zrušit. Naštěstí kamarád Honza dokázal takhle narychlo sehnat na focení Jitku.
Jitku jsem do té doby vůbec neznal a viděl jsem jen několik málo fotek s ni. Tak jsem to bral jako takové překvapení, předem jsem moc nevěděl, co od toho focení očekávat. Hodně jsem se ale těšil na to, až vyzkouším svůj nový softbox. Bylo to totiž mé první focení, kdy jsem fotil s externím bleskem mimo fotoaparát. Měl jsem klasický stativ, na kterém jsem měl připevněný blesk i se softboxem.
Ukázalo se, že dálkové odpalování blesku v Canonu 60D není úplně ideální. Musí být totiž přímá viditelnost mezi interním bleskem a externím bleskem umístěným mimo fotoaparát. Trvalo mi docela dlouho, než jsem zjistil, že při focení na výšku se blesk neodpálí, pokud je umístěn napravo od fotoaparátu. Mezi blesky totiž stíní objektiv. Teprve po tomto zjištění jsem začal fotit fotky na výšku naopak (pravá strana foťáku směřovala dolů). Bohužel, mnoho fotek se kvůli tomu problému nepovedlo. V zápalu foceí jsem si toho nevšiml.
Ale asi více, než samotná technika vás bude jistě zajímat samotná modelka. Jitka mě mile překvapila. Abych to zkrátil, byla prostě úžasná a než jsem stihl dopovědět, jak se má postavit…už perfektně pózovala 🙂 No a dále budu pokračovat jako obvykle v obraze:
Když jsme dorazilli do naši oblíbené budovy, konkrétně velká haly s gaučem, tak jsme si Jitku zkušebně cvaknuli. Jak vidíte z fotky, bylo při foecní opravdu veselo. Chudák Jitka ještě v tuto chvíli netušila, že ji budeme tak dlouho trápit v těch chladných prostorech továrny. A ještě do toho byla trochu nachcípaná…
Pro začátek focení jsem vybral malou místnost s napůl rozbitými okny. Díky externímu blesku nebyl problém s protisvětlem. Zde byl blesk umístěn po mé levici.
Stejná místnost, jen jsme se přesunuli od oken ke dveřím. Abychom nefotili jen fotky ve stoje, využili jsme kolem válející se židle. Jitka dokonale trefila svým výrazem atmosféru, které jsem chtěl dosáhnout. V tomhle místě jsem se pokoušel i o fotografie na šířku, ale bohužel se po technické stránce nepovedly. Je ale fajn mít možnost modelku někam posadit…hned je mnoho nových možností, jak fotit.
Když jsme nafotili dost fotek v oné malé místnosti, šli jsme se přesunout jinam. Napadlo nás, že schodiště bude nabízet taky mnoho možností. Na zábradlí visela rozbitá žárovka a mě nenapadlo nic jiného, než ji použít jako takové „žezlo“.
Od umývárny se sudem s mrtvolou jsem čekal více. Bohužel se mi nedařilo zabrat scénu tak, aby to vypadalo dobře. Dost velký problém byl se svícením. Kachličky na zdech nepříjemně odrážely světlo a leskly se. Navíc bylo málo místa a ať jsem to zkoušel exponovat jakkoliv, tak pořád to nebylo dle mých představ. Ale na ochutnávku se můžete podívat alespoň pro představu, jak to vypadalo.
Jen co Jitka vyšla ze sprchového koutu, všiml jsem si tohodle „koštěte“, nebo jak to nazvat. No samozřejmě jsme to hned použili pro focení. Vznikly tak trochu psycho fotky 🙂 Opět jsem zde měl ale problém s lesklými zdmi 🙁
Bylo neuvěřitelné, kolik rekvizit k použití na focení jsme v areálu našli. V podsatě kam jsme se podívali, tam leželo něco, co se dalo použít pro focení 🙂 Tyhle noviny nás zaujaly a jako pozadí jsem zvolil tyhle krásné okna.
Když jsme vylezli ze sklepních umýváren, vydali jsme se poschodech do přízemí. U těchto dvěří jsme se museli zastavit. Byly krásně zatarasené. Zevnitř dřevěnou deskou a zvenku byly zaházené větvemi.
Hned mě napadlo nafotit něco v duchu „Dívka se snaží uniknout z nebezpezpečného domu“. Jak se to podařilo můžete posoudit sami.
Než jsem se nadál, Jitka se do dveří pořádně obula a začala se dobývat ven. Málem jsem to nestihl zachytit 🙂 Jen jsem se potom nemohl rozhodnout, která verze se mi líbí více. Co myslíte?
Od dveří jsme se přesunuli do kalírny, kde jsme použili jako pozadí pece.
Hned vedle východu z kalírny jsme našli tuto lavici. Přímo si říkala o to, aby byla využita. Jitka si na ni lehla a s Honzou jsme se prodírali přes větve, které tam byly naházené. Barevně to nebylo nic moc a nejvíce se mi v této části líbily černobílé verze fotek.
Když jsem Jitku viděl ležet na té lavici, hned mě napadlo, že by to bylo perfektní místo pro nafocení aktu 🙂 Třeba někdy příště 😉 Jak ale vidíte, Jitka měla úžasnou postavu a překrásné nohy…byla radost ji fotit. Složitější už ale bylo plně se na focení soustředit 😉
A ještě jedna z lavice…tentokrát v sedě.
Uvězněná ve sklepení, kouká se na svobodný svět tam venku…tak s takovou myšlenkou jsem tuto fotku pořizoval. Asi bych udělal lépe, kdybych se jako Honza zaměřil jen na horní část těla a zabral to více z boku. Ale i tak se mi tahle fotka docela líbí 🙂
Jak jsme fotili…
Honza nás při našem focení párkrát cvaknul…tak se můžete podívat, jak to přibližně při focení vypadalo 🙂
Takto vypadala ta první místnost, kde jsme fotili. Jak vidíte, místa tam moc nebylo…
V umývárně jsme se dost nasmáli 🙂 Jitka dokázala rekvizit naplno využít.
Při přesunu do kalírny…pořád jsem pochodoval se stativem v ruce. A červené pomocné AF světlo na blesku mě neustále blikalo do obličeje, takže jsem byl pořád oslepený.
Tady jsem předváděl Jitce svou představu fotky 🙂
Shrnutí
Tohle focení jsme si všichni užili a hodně jsme se při tom bavili. Chudák Jitka i přes svou nemoc mrzla v těch tenkých šatech a trpělivě pózovala. Opravdu to obdivuju. Zvlášť když uvážim, jak jsem byl navlečený a přesto mi nebylo zrovna teplo. A taky mockrát děkuji Honzovi za asistenci při focení. Hodně mi pomohl.
Na to, že šlo o mé první focení s bleskem mimo foťák (a s novým softboxem) si myslím, že to nedopadlo úplně nejhůře a některé fotky se povedly. Focení portrétů v takovém opuštěném objektu má hodně do sebe. Všude se válí předměty, které lze použít jako rekvizity. Až člověk přemýšlí, co použít dříve a jak to nakombinovat 🙂
Jen pro zájemce o focení v Pragovce dodám, že při přesunu do další budovy nás chytl hlídač a vyvedl nás ven. A doporučil nám, abychom si příště na vrátnici focení s někým domluvili. Jeho hlavní argument byla možnost napadení hlídacím psem. Takže jen pro vaši informaci…správně byste si měli focení v tomto areálu nejdříve domluvit s někým kompetetním.
Budu moc rád, když napíšete váš názor na fotky do komentářů pod článkem 🙂 Doufám, že vás alespoň některé z nich zaujaly.
A pokud vás focení lidí zajímá, mrkněte na mou knihu Jak na focení portrétů – praktický průvodce fotografa. Ve knize mimo jiné rozebírám i to, jak komunikovat a pracovat s focenými osobami.
