Včera k večeru jsme se šli s kamarádem projít po Praze. Sice jsme oba měli foťáky, ale nějak jsme ani focení moc neplánovali. Když jsme zahnali hlad, rozhodli jsme se vydat na Karlův most. A vzali jsme to přes Staroměstské náměstí. Když jsme tam došli, uchvátily nás barvy, jakým zapadající slunce zbarvilo okolí. Vytáhli jsme foťáky a začali to fotit.
V tu chvíli se stalo něco úžasného. Začalo pršet! Ale slunce přitom stále svítilo. Atmosféra, jakou tato kombinace zapadajícího slunce a deště vytvořila byla ohromná. Lidé se utíkali schovat, někteří to vůbec neřešili a dále se procházeli a do toho se jen ozývali zvuky našich foťáků 🙂
Tahle není moc ostrá a taky kompozičně mi vadí nohy nalepené na spodní okraj, ale líbilo se mi, jakým způsobem se slečna ohlídla a koukala na tu krásu okolo 🙂
Kapky co padali z nebe byly obrovské a ve slunečním světle se krásně leskly a byly dobře viditelné.
Většina lidí déšť nijak neřešila a dále si kráčeli městem, jako by se nic nedělo.
Měl jsem sice nasazenou sluneční clonu, ale jak vidíte, ani tak jsem se nevyhnul kapkám na objektivu (flek napravo od hlavy pána). Navíc ostření a exponování takhle v protisvětle bylo dost obtížné.
Jak vidíte, ne všichni souhlasili s mým focením. Tahle paní to dala hezky najevo, co si o tom myslí. Zábavné na tom je, že jsem si toho všiml až doma v počítači. Když jsem ji fotil, tak jsem si toho vůbec nevšiml a když kolem procházela, tak jsem se na ni hezky usmíval. Muselo to vypadat fakt úžasně 😀
Tohle byla krásná scéna. Hrála tam hudba a pán do toho občas zahrál na saxofon. Do toho sluneční paprsky a déšť…fakt se mi to moc líbilo. Podívejte se na konec článku, je tam i video, na kterém to uvidíte v pohybu 🙂
Když jsem se otočil, čekal na mě tento pohled. Nádherné světlo a hezká duha 🙂
Tahle se po technické stránce nepovedla. Ale má něco do sebe…pán žebrá o peníze v dešti a ostatní ho míjejí bez povšimnutí. Slunce vytvořilo tyhle efekty na objektivu a vypadá to, jako by ten jednen sluneční paprsek žebrajícího pána osvítil. Alespoň tak to působí na mě…co myslíte?
Rudolfinum vypadalo v tomto světle taky o několik řádů lépe 🙂
Cestou jsme narazili na více fotografů, kteří si s nějakým deštěm nenechali zkazit focení a vychutnávali si to 🙂
Takhle krásný záběr na Karlův most se mi doteď nepodařilo zachytit.
Byl to docela závod o čas, protože slunce zapadalo hodně rychle. Naštěstí jsme slunce ještě stihli a včas jsme dorazili na Karlův most. Tam se podle mých očekávání naskytlo mnoho příležitostí pro focení. Rád tady fotím lidi.
Ale i okolí mělo něco do sebe. Mám moc rád, když jsou některé části scény nasvíceny sluncem a jiné jsou temné.
Pánové se bavili pod deštníkem, zatímco kolem nich proudily davy lidí. Stále ještě trochu pršelo, ale lidi si vychutnávali pohled na to krásné okolí.
Taky bylo na co koukat, po mostě se pohybovalo dost krásných holek. Jen to jejich focení je trochu o hubu…třeba když fotíte holčinu a po chvíli zjistíte, že její velký přítel stojí vedle vás 😀
Naštěstí na mostě nebylo přeplněno, takže se fotilo dost dobře.
Asi má nejoblíbenější fotka z toho dne. Krásná obloha, na pozadí Pražský hrad a slunce odrážející se od země. Moc se mi líbily dlouhé stíny lidí, které byly způsobeny sluncem, které bylo už dost nízko.
A pohled na druhou stranu. Duha je tam jen jako doplňek v rohu.
Tento pán byl hodně zvláštní. Tak nějak mezi ostatní davy turistů nezapadal a vypadal, že si žije ve vlastním světě.
Každou chvíli tam někdo někoho fotil. Rád zabírám jak fotografy, tak i jejich modely 🙂
Další fotka proti slunci se záběrem na Pražský hrad. Jen tady se vytvořil na objektivu nepěkný odlesk. Ale i tak se mi fotka líbí.
Obloha byla fakt zajímavá a jak vidíte, slunce už zapadalo za obzor. Tady jsem si vyzkoušel nastavit maximální clonové číslo, abych dosáhl toho hvězdicového efektu na slunci. V počítači jsem se potom zděsil, kolik bordelu mám na snímači. Brzo ho asi budu muset vyčistit 🙂
Když jsme opouštěli Karlův most, zaujala nás tahle pózující slečna. Otočili jsme se a začali ji fotit…
Jenže ten zvuk klapajících zrcátek byl až moc podezřelý a holčina se otočila a nachytala nás 🙂 Ale brala to s humorem, zasmála se tomu i její fotografka 🙂
Video
Být ve správnou dobu na správném místě
Při tom focení jsem si uvědomil, jak moc důležité je pro fotografy být ve správnou chvíli na správném místě. Na všech místech, kde jsme včera fotili jsem byl už mnohokrát. Ale nikdy se mi nepodařilo zachytit takové fotky. K tomu, abyste zachytili opravdu úchvatné fotky z daných míst se na ně musíte prostě vracet a počkat si na to správné počasí.
Proto je třeba blbost jet na dovolenou a čekat, že se vám podaří zachytit to místo nějak úchvatně. Můžete mít štěstí a můžete zrovna narazit na dobrý moment, ale spíše se musíte na místa vracet často a mít trpělivost.
Focení v dešti
Ze začátku se docela dost rozpšelo. Můj Canon 60D není proti vodě nijak chráněn, ale ani přesto jsem se nějak nestresoval a fotil dále. Jediné co jsem si hlídal byla čočka objektivu. Částečně ji před kapkama chránila sluneční clona, ale vítr tam stejně občas nějakou kapku zanesl. Dále jsem pro jistotu čas od času otřel do trička vrchní stranu fotoaparátu, aby se na něm netvořila moc velká vrstva vody a nezatekla dovnitř. A taky objektiv jsem čas od času utřel – tedy tu část, která se při změně ohniska zasouvá do těla objektivu.
