Když jsem posledně navštívil Moravu, tak nějak neplánovaně jsem se dostal k focení Terky, přítelkyně mého kamaráda Radima. Jak focení dopadlo jste se mohli přesvědčit v tomto článku. Bylo to super a vznikly parádní fotky. Navíc je Terka plná nápadů na focení, takže jsme se průběžně domlouvali na dalším focení.
A zrovna v sobotu jsme realizovali jeden z nápadů – focení v opuštěné budově v Ostravě – kousek od nově otevřené Nové Karolíny. Toto „trojhalí“, jak se těmto objektům zřejmě říká, jsem vídával dost často, když jsem celý rok dojížděl do práce a přestupoval právě na nádraží Ostrava střed. Budovy jsou totiž kousek od nádraží.
Ale teď k samotnému focení. Terka opět přišla připravená a měla zásobu oblečení a tentokrát i rekvizit 🙂 Jen nám to focení trochu sabotovalo počasí. Bylo fakt nepříjemné horko a já jsem navíc měl za sebou už jedno dopolední focení 🙂 Naštěstí v budově bylo trochu chladněji než venku a alespoň jsme byli ve stínu. Ale i přesto to bylo focení dost náročné.
Měl jsem obrovskou radost, když jsem viděl co všechno si Terka sebou přinesla. Dva staré analogové fotoaparáty a láhev vína 🙂 A co z toho vzniklo? Posuďte sami.
Celé focení se odehrávalo v retro stylu. Dokonce se Terce podařilo sehnat i takovou stylovou tašku a rukavice 🙂
Na focení ve starých, opuštěných budovách mám rád ty různé zákoutí. Je pak snadné najít někde vhodné pozadí pro focení portrétů. Zkusil jsem tedy zabrat několik detailů a jako další rekvizitu jsme použili sluneční brýle.
Ještě jedna s brýlemi. Nemohl jsem se totiž rozhodnout, která se mi líbí více 🙂 Ten pohled přes mírně sundané brýle vypadá u holek opravdu krásně.
Na řadu přišla další rekvizita…dvouoká zrcadlovka 🙂 Nejdříve jsem si říkal že super, že tohle se bude fotit dobře. Jenže fotit holku s dvouokou zrcadlvokou není taková prdel, jak se může zdát. A to proto, že buď se kouká dolů do foťáku a nejde ji dobře vidět do obličeje…a nebo se dívá na vás, ale zase to nevypadá, že by fotila 🙂 Na této fotce mě kromě výrazu Terky zaujaly i ty vlasy přes oko s tím, že část oka jde vidět.
Trochu lepší to bylo při záběru z boku. Tady měla Terka takový soustředěný výraz a vypadá to, jako by se opravdu snažila pořídit snímek a přemýšlela nad kompozicí 🙂
A další foťák ze sbírky. Tohle ani nevím, co to bylo zač ale moc se mi to líbilo. Hezky kompaktní fotoaparát, kde stačilo otevřít dvířka a vysunul se objektiv s harmonikou 🙂 Tady na snímku vypadá fakt jako fotografka, která říká „ještě jeden snímek“ 🙂
Objekt byl krásně velký a prázdný. Šlo o obrovskou halu, ve které bylo jen několik sloupů a děr v zemi. Což se dalo použít skvěle jako pozadí – díky nízkému clonovému číslu se pozadí hezky rozmazalo a vypadá více tajemně.Jak vidíte na stínu od fotoaparátu, použíl jsem k prosvětlení stínů externí blesk odpálený po mé levici.
Stačilo se přesouvat podél zdi a sledovat zajímavé části. Terka už se potom postarala o zajímavé pózy.
Z venku šlo docela dost světla a proto bylo focení proti oknu docela riskantní. Naštěstí pomohlo prosvětlení exerním bleskem. Ten byl odpálen z mé pravé strany a díky tomu, že se Terka dívala opačným směrem to vytvořilo jemný stín v jejím obličeji – což dodává fotce trochu na zajímavosti
Pak přišla řada na další rekvizitu – víno. Tohle jsem cvaknul jen ze srandy mezitím, co se Terka převlíkala do dalšího oblečení. A nějak se mi to líbí, tak to taky přikládám 🙂 Občas není na škodu cvaknout něco „jen tak“ a nechat třeba hlavní objekt rozostřený na pozadí…
Následovala série fotek v košili a s vínem v ruce. Hezky vypadaly fotky na schodech s tím, že jsem to fotil mírně z podhledu.
A toto je můj favorit. Naprosto skvělý výraz, krásné barvy a zajímavé pozadí. Trochu jsem tuhle fotku musel oříznout, protože v originále bylo vidět ještě kus rukou až k zápěstí a to nevypadalo úplně nejlépe. Proto jsem to useknul takhle v místě, kde končily rukávy košile. Nebojte se tedy portréty ořezávat…ne vždy se povede ta správná kompozice už v terénu. Snažte se tedy na fotce nechat jen to, co je podstatné. Mnohem horší je opačná situace, kdy do fotky nedostanete vše, co byste potřebovali. To už v počítači nespravíte.
Ještě jedna ze stejného místa. Díky změny orientace fotoaparátu na šířku je zde více vidět pozadí. Dalo by se uvažovat o oříznutí levé části fotky (vlevo od sloupu), ale rozhodl jsem se nechat to takto. A to proto, že díky této části vypadá prostor, ve kterém se fotilo ještě větší a nutí to přemýšlet, jak to asi vypadá dále.
Ke konci focení Terku napadlo ještě nafocení snímku v leže. Našli jsme tedy nějaký bezpečnější povrch. Zarostlý mechem a ještě k tomu kolem bylo několik rostlin. K tomu jsme využili i tu flašku vína. Tu jsem zahrnul do kompozice jako doplněk snímků a snažil jsem se, aby nebyla zbytečně rušivá.
Normálně bývají pohledy z hora nudné. V tomto případě mě to ale mile překvapilo a tento snímek focený téměř nad Terkou se povedl. Ruka opřená o čelo, vlasy rozprostřené po zemi a do toho ten Terčin pohled…super kombinace. Navíc to „hrozné“ pozadí a láhev vína hezky dotvářejí atmosféru.
Ze země rostla malá rostlina. Když tam tak Terka ležela, napadlo mě zabrat rostlinu s tím, že Terka bude dotvářet pozadí. Ve mě to evokuje kontrast mezi životem, který roste a sílí (rostlina) a životem, který upadá (holka ležící na zemi v opuštěné továrně s flaškou vína).
Někdy je prostě lepší, když se modelka nedívá přímo do objektivu. V tomto případě jsem experimentoval s osvětlením. Po celou dobu jsem měl totiž externí blesk na stativu a docela zdlouhavě jsem měnil jeho směr, náklon a podobně. Pak mě napadlo vyzkoušet držení blesku v levé ruce. Takže jsem pravou rukou obsluhoval foťák a levou rukou jsem směroval externí blesk. Bylo to sice trochu náročné, ale rychlé a hlavně díky snadné změně polohy blesku dalo rychle experimentovat s nasvícením.
A toto už je poslední fotka z toho dne. Je dost podobná té předchozí, ale opět jsem se nemohl rozhodnout jen pro jednu, protože každá se mi líbí trochu jiným způsobem. Proto v takových případech publikuji obě verze 🙂
Postřehy z focení
- je super, pokud budete mít pro focení rekvizity. Je ale důležité, aby k nim měla modelka nějaký vztah a nebylo to pro ni něco cizího. Najednou se otvírá mnoho možností, jak tyto rekvizity využít k focení. Třeba ty staré fotoaparáty byly opravdu skvělé.
- foťte i různé momentky, například v době, kdy se modelka připravuje na další záběry. Hrejte si s hloubkou ostrosti a nebojte se vyzkoušet dostat modelku mimo hloubku ostrosti.
- ostřete na oči. Pozor si dávejte, pokud budete ostřit na středový bod a následně překomponovávat snímek. Při použití malých clonových čísel se totiž snadno může stát, že se rovina ostrosti posune a oči budou rozostřené. S tím jsem dlouho zápasil a teprve v tu sobotu jsem od rána trénoval lepší ostření na oči. Jen to musíte mít už natrénované, abyste se zbytečně dlouho nezdržovali. To mi zatím ještě dělá problémy, protože často jsem měnil orientaci fotoaparátu a vymýšlel jiné kompozice. Proto je klíčové naučit se bleskově měnit bod zaostření aniž byste museli fotoaparát dávat od obličeje.
- při focení v opuštěných objektech si dávejte pozor. Hlídejte si především různé díry, kam byste mohli spadnout a zbytečně neriskujte. Je snadné se zabrat do focení tak, že si nevšimnete, že je za vámi díra. Navíc zde taky často hrozí možnost narazit na použité injekční stříkačky po feťácích. Proto je dobré sledovat, kam šlapete. Tento objekt se zdál naštěstí čistý, ale člověk nikdy neví…
- hrejte si s osvětlením. Pokud máte externí blesk a odpalujete jej dálkově, zkuste vzít blesk do ruky a pořídit několik snímků s tím, že budete blesk postupně přemisťovat. Následně si pak můžete vybrat, která varianta vypadá nejlépe.
- některé slečny dokážou udržet výraz delší dobu a máte tak více času na vymýšlení kompozice. Třeba Terka dokáže vymyslet nějaký výraz a vydržet s ním, dokud to nenafotím. Naopak u některých holek ty správné výrazy, které se hodí na fotku, trvají jen chviličku a focení se podobá trochu reportáži 🙂 Ta první varianta focení hodně usnadňuje a ve vašich začátcích určitě doporučuji hledat takové modelky. Druhá varianta je mnohem náročnější, ale za to je to velká výzva a když se vám potom podaří zachytit nádherný výraz a ještě do toho trefíte kompozici, budete mít ze snímku obrovskou radost.
Jak vidíte, focení s Terkou bylo super a fotky se moc povedly. Opět jsme se s Terkou a Radimem pořádně nasmáli a na to, že jsme fotili celou dobu jen na jednom místě jsme myslím maximálně využili všechn možností, co se v daném objektu naskytovali.
Taky jsem u tohoto focení byl mnohem přísnější při výběru fotek. Trochu mě k tomu dohnal nedostatek času. Na druhou stranu jsem se naučil říct sám sobě „ne“, pokud jde o upravování fotek, se kterými nejsem plně spokojený. Dříve by výběrem prošlo mnohem více snímků.
Co na fotky říkáte? 🙂
Aktualizace: článek pochází z doby, kdy jsem s focením portrétů začínal. Nyní mě portrétní focení živí a fotím už samozřejmě mnohem lépe. Pokud se chcete ve focení portrétů taky zlepšit, mrkněte na mou knihu Jak na focení portrétů – praktický průvodce fotografa.
