Každoročně píšu přehled toho, co se za daný rok všechno událo v mém životě. Rok 2012 byl pro mě převratný z mnoha důvodů. Rád bych v tomto článku shrnul, co pro mě znamenal rok 2012 z pohledu fotografa.
- Pořídil jsem si novou techniku. Přešel jsem z Canonu 350D se setovým objektivem na Canon 60D s Tamronem 17-50mm f2.8 VC.
- Na jaře jsem začal s focením portrétů. Z dřívějších dob jsem měl nějaké zkušenosti, ale většinou šlo jen o focení kamarádek. Letos jsem poprvé začal fotit cizí lidi. Ještě začátkem roku jsem těžce musel shánět holky na focení a přemlouvat je, aby mi pózovaly zadarmo. Po pár měsících mi za to stejné dokonce i platí a ozývají se samy 🙂
- Překonal jsem strach z focení lidí a dokážu si to pěkně užít. Už žádné stresy před focením. Je mi jedno, že budu fotit někoho koho jsem nikdy neviděl.
- Překonal jsem se a začal jsem více fotit lidi na ulici. Pořád je to pro mě trochu adrenalin, ale už to není vůbec takový problém, jako dříve.
- Začal jsem více využívat externí blesk spolu s malým mobilním softboxem 30x20cm. Na prosvětlení stínů v obličeji je to dostačující a hlavně to dodá očím takovou tu jiskru 🙂
- Poprvé jsem si vyzkoušel recenzovat fotografickou techniku. Navíc jsem se pustil i do videorecenzí.
- Taky jsem si poprvé zkusil timelapse videa abych zjistil, že to vyžaduje až moc času a trpělivosti 🙂
V poslední době mám ovšem trochu depku při pohledu na mou tvorbu. S tím, jak se snažím průběžně zlepšovat jsem stále nespokojenější s tím, co fotím. Tedy fotky se mi líbí a hlavně se taky líbí lidem, které fotím. Ale pořád mi v nich chybí něco extra.
Do příštího roku bych se tedy chtěl zlepšit v této oblasti a naučit se dostat do těch fotek trochu více. Aby fotky nebyly jen dobré, ale aby si je lidi zapamatovali a třeba se k nim vraceli. Aby z nich byli prostě unešeni 🙂
Dále mám v plánu do příštího roku zapracovat na poměru dobrých a špatných fotek. Často se teď vracím z focení zakázek s plnou kartou (klidně i kolem 500-900 fotek z jednoho focení), z čehož je povedených jen málo. Sice to dost vychází i ze způsobu, jakým portréty fotím (často se to podobá více reportáži), ale i tak bych rád zapracoval na poměru dobrých a špatných fotek.
Pokud bych měl vybrat ty nejpovedenější, tak pro mě to jsou asi tyto dvě.
