Jak nastavit fotoaparát a jak jednotlivé nastavení ovlivní výsledné fotografie

V tomto článku se podíváme, jak nastavení clony, citlivosti, expozičního času a ohniskové vzdálenosti ovlivňuje výsledné fotografie. Pokud pochopíte tyto základy, nebudete mít problémy s nastavením fotoaparátu, ať už se dostanete do jakékoliv situace. Na závěr článku se dozvíte stručné doporučení, jak nastavit fotoaparát při jednotlivých situacích.

Výsledná fotografie je ovlivněna hned několika faktory. Těmi hlavními jsou clona, citlivost, ohnisková vzdálenost a expoziční čas. Abychom dosáhli konkrétního výsledku, musíme brát v úvahu všechny tyto nastavení. Nejdříve si je popíšeme zvlášť a na konci si ukážeme, jak jednotlivé hodnoty nastavit v určitých případech.

Clona

Clona je mechanizmus ukrytý v objektivu a určuje, kolik světla se dostane skrz objektiv na snímač fotoaparátu. K označení stupně otevření clony se používá tzv. clonové číslo, které se označuje písmenem f. Čím menší clonové číslo, tím více je clona otevřená a tím více světla se dostane na snímač. Přitom nejnižší clonové číslo, které můžete použít závisí na objektivu. Každý objektiv má udávanou tzv. světelnost. V případě že se jedná o „zoom“ objektiv s proměnnou ohniskovou vzdáleností, určuje se světelnost na nejkratším i nejdelším ohnisku.

Clona také ovlivňuje hloubku ostrosti. Tedy oblast, ve které jsou předměty ostré. Čím menší clonové číslo nastavíte, tím menší bude hloubka ostrosti. Pokud tedy chcete dosáhnout rozostřeného pozadí, musíte nastavit co nejnižší clonové číslo.

Další věc, kterou nastavením clonového čísla ovlivníte je kvalita kresby objektivu. Při nastavení nejnižšího dostupného clonového čísla bude kresba měkčí a méně kvalitní. To taky hodně závisí na kvalitě daného objektivu, ale obecně se to dá říct pro všechny objektivy. Při nastavení vyššího clonového čísla bude kresba mnohem lepší.

Citlivost (ISO)

Citlivost je další nastavení, které ovlivní výslednou expozici snímku. Ve fotoaparátu ho najdete většinou pod pojmem ISO a udává se v hodnotách 100, 200, 400… Nejčastěji se pohybuje mezi ISO 100 a ISO 6400.

Zjednodušeně citlivost ovlivňuje analogový signál ve snímači fotoaparátu. Čím více se signál zesílí, tím můžete buď použít kratší expoziční čas, nebo nastavit větší clonové číslo – a to s dosažením stejné expozice.

Možnost využít vyšší citlivosti je obrovská výhoda, protože můžete fotit i v místech, kde je nedostatek světla a vycházely by tak dlouhé expoziční časy. Nevýhoda vyšších citlivostí je ale v tom, že spolu s citlivostí roste taky množství digitálního šumu ve fotografii. Fotoaparáty se snaží digitální šum odstranit (nebo alespoň minimalizovat), což většinou vede ke ztrátě detailů a menší ostrosti fotografií.

Expoziční čas

Třetí nastavení fotoaparátu, které ovlivňuje výslednou expozicí. Expoziční čas ovlivňuje dobu, po kterou bude dopadat světlo na snímač. Čím delší čas, tím více světla se na snímač dostane, tedy fotografie bude světlejší.

Problém s delšími časy je ten, že zde hrozí rozmazání fotografie. Pokud fotíte z ruky (bez stativu), udává se maximální bezpečný čas jako 1/ohnisková vzdálenost. Tedy při focení na 50mm ohnisku můžete bezpečně fotit s časy 1/50s a kratšími. Je to jen taková poučka, ale záleží na mnoha faktorech. Třeba optická stabilizace dokáže prodloužit udržitelný čas (takže třeba na ohnisku 50mm udržíte i časy kolem 1/10s). A taky záleží na tom, v jakých podmínkách fotíte. Pokud se klepete zimou, určitě neudržíte takové časy, jako když jste v pohodě a máte možnost se v klidu o něco opřít.

Optická stabilizace ani použití stativu ovšem nezabrání rozmazání pohybujících se objektů při použití delších časů. I když budete fotit ze stativu něco co se pohybuje, nemůžete použít dlouhé časy. Jinak pohybující se objekt nebude ostrý, ale rozmazaný.

Při focení pohybu musíte tedy nastavit krátké časy a to podle toho, o jak rychlý pohyb se jedná. Něco jiného je pomalý pohyb jako třeba chůze a něco jiného je třeba rychlý tanec. Čím kratší čas použijete, tím více zmrazíte pohyb. U delších časů budou pohybující se objekty rozmazány. Což ovšem nemusí být chyba. Často se vyplatí použít takový čas, aby byl pohybující se objekt alespoň trochu rozmazán – umocňuje to dojem pohybu. Je to ale něco, co vyžaduje zkoušení a praxi.

Ohnisková vzdálenost

Ohnisková vzdálenost neovlivňuje expozici. Je to záležitost objektivu, udává se v milimetrech a zjednodušeně platí, že čím menší hodnota, tím více se toho do záběru vleze. Naopak čím větší číslo, tím většího přiblížení dosáhnete.

Menší ohnisková vzdálenost znamená taky širší úhel záběru. Do fotky tedy dostanete více věcí a hodí se především při focení krajin, architektury, nebo interiéru. S menší ohniskovou vzdáleností je taky hloubka ostrosti větší. Tedy rozsah toho, co bude na snímku ostré bude větší. Naopak je téměř nemožné dosáhnout s krátkými ohnisky efektu rozmazaného pozadí.

U delších ohnisek máte menší úhel záběru. Taky je snadnější dosáhnout rozostřeného pozadí a proto se často používá třeba při portrétní fotografii a v případech, kdy je vhodné oddělit fotografovaný objekt od pozadí. Vyšší ohniska nad 200mm se používají často pro focení sportu, nebo zvířat ve volné přírodě.

Co znamená ZOOM

Často se používá vzhledem k objektivům označení ZOOM. Za tím následuje nějaké číslo. Lidi co se ve fotoaparátech nevyznají potom automaticky vybírají podle hodnoty zoomu. S tím, že větší je lepší. Nicméně sama o sobě označuje hodnota zoomu jen poměr mezi nejkratším a nejdelším ohniskem.

Tedy objektiv 18-55mm má zoom 3x (55/18) a třeba takový objektiv 55-200mm má zoom 3,6x. Hodnotu zoomu mají tedy velmi podobnou, ale každý objektiv využijete naprosto pro jiné účely.

Jak nastavit fotoaparát při jednotlivých situacích

Focení krajiny a architektury

Často budete potřebovat dostat do záběru co nejvíce a tedy využijete objektiv s krátkým ohniskem. Pokud se v záběru nic nepohybuje, můžete si dovolit použít i delší expoziční časy a není problém fotit ze stativu. U krajin a architektury je žádoucí, aby bylo co nejvíce věcí ostrých. Ideálně vše. Proto se používají vysoká clonová čísla, aby byla hloubka ostrosti co nejvyšší. Pro dosažení nejlepších výsledků nastavte citlivost na nejnižší hodnoty.

Focení sportu

Zde dejte pozor hlavně na expoziční čas. Tak, aby nebyl pohyb úplně rozmazán. Čím kratší čas, tím více zmrazíte pohyb. Pro dosažení krátkých časů budete potřebovat nízké clonové čísla a taky vyšší citlivost. Co se týká použité ohniskové vzdálenosti, záleží na typu sportu. Někdy je vhodné využít krátká ohniska a dostat do záběru co nejvíce. Jindy budete naopak fotit na dlouhé vzdálenosti, nebo budete chtít zachytit jen detail.

Protože budete často fotit rychlé události, vyplatí se fotit v sekvenčním režimu a z výsledných fotek potom vybrat tu nejlepší. Zvýšíte tak šanci, že zachytíte ten správný okamžik.

Focení portrétů a lidí obecně

Při focení portrétů budete chtít dosáhnout rozostřeného pozadí a nízké hloubky ostrosti. Proto je vhodné využít delší ohnisko (nad 50mm) a co nejnižší clonové číslo. Velmi vhodné je využít objektivy s pevným ohniskem. Takové objektivy s 50mm bývají velmi levné a dosahují kvalitních výsledků.

Další důvod k použití větších ohnisek je problém s perspektivou. U krátkých ohnisek fotíte často z menší vzdálenosti a perspektiva na fotografiích je znatelnější. Bližší objekty jsou mnohem větší než ty vzdálené, což při focení lidí nemusí působit lichotivě.

Citlivost je vhodné nastavit co nejmenší v rámci možností. Expoziční čas v závislosti na tom, jakým ohniskem budete fotit a na tom, jestli se fotografovaná osoba (nebo osoby) pohybují.

Produktová fotografie

Zde jde o focení statických objektů, takže není problém použít delší expoziční časy a fotit ze stativu. Aby byl focený produkt celý ostrý, je vhodné použít vyšší clonová čísla. U focení produktů je ale důležitější správné nasvícení a výběr pozadí, viz třeba tento článek.

Shrnutí nastavení

Pokud jednou pochopíte jak jednotlivé nastavení ovlivňují výslednou fotografii, nebudete mít problém fotit za jakýchkoliv podmínek. Není to nic složitého, ale silně doporučuji si vše v praxi vyzkoušet. Samotným čtením to sice můžete pochopit, ale mnohem lepší bude si to vyzkoušet v praxi. Pak si to mnohem lépe zapamatujete a lépe to pochopíte.

Nejlepší na tom je, že stačí vzít foťák do ruky a začít experimentovat. Zkuste si hrát s nastavením foťáku a sledujte, jak se to na fotkách projeví. Kašlete na složité teorie a zkoušejte si vše v praxi.

Snažil jsem se popsat jednotlivé nastavení a jejich vliv na fotky co nejjednodušeji a raději jsem nezacházel moc do hloubky. Pokud ale i přesto nebude něco jasné, ptejte se v komentářích pod článkem.