Druhé focení autoportrétu na černém pozadí

Mé první pokusy o focení autoportrétů na černém pozadí jsem shrnul dříve v tomto článku. Tenkrát se zapůjčeným 40x40cm softboxem. S fotkama jsem byl docela spokojený, ale v posledních týdnech mě napadl nápad, jak to nafotit znovu a trochu jinak. A protože jsem se stejně chtěl nafotit a zdokumentovat, jak vypadám po asi půl roce domácího cvičení bez nějakých větších vah a zároveň potřebuju rozšířit portfolio o takové fotky, donutil jsem se a konečně jsem se do focení pustil.

Postup byl vícemeně podobný jako posledně. Pověsil jsem tmavě modrou deku na skříně za sebou. Protože mám nyní rádiový odpalovač s podporou vysokorychlostní synchronizace, nemusel jsem čekat až se venku setmí. Stačilo jen nastavit manuálně čas na 1/500s, aby bylo pozadí úplně černé. Clonu jsem nastavil na f6,3 a zaostřil na židli, kterou jsem měl připravenou v místě, kde budu stát. Pak jsem přepnul objektiv do manuálního režimu a na několika zkušebních záběrech jsem vyzkoušel, jakou sílu nastavit blesk.

Blesk byl umístěn na levé straně (bráno z pohledu od fotoaparátu). Protože stativ jsem využil pro uchycení fotoaparátu, musel jsem improvizovaně nějak umístit blesk, aby byl přibližně ve výši hrudníku. To jsem vyřešil tak, že jsem položil na stůl krabici od bot na výšku a na to jsem postavil blesk. Na blesku byl potom připevněn 30x20cm softbox. Tedy o dost menší než posledně. To znamená ostřejší stíny, což mi v tomto případě nevadilo.

Oproti minulému focení jsem umístil blesk ještě více do strany, aby byla odvrácená část postavy co nejvíce utopena ve stínech. Testoval jsem, jak se světlo a stíny chovají, když se natočím do různých stran. Je to docela zajímavý experiment, člověk si tak trochu více uvědomí, čeho se dá změnou úhlu světla dosáhnout.

Protože jsem fotil ze stativu a pořádně neviděl na to, co se fotí, raději jsem nastavil na objektivu ohnisko 28mm a snímal jsem celou postavu. Fotky jsem pak v počítači ořízl dle potřeb. Ztrátu rozlišení jsem u těchto snímku neřešil.

Úpravy

Fotky jsem se snažil nafotit už v základu tak, aby nebylo nutné dělat nějaké složité úpravy. Pozadí bylo už černé při vyfocení ve fotoaparátu. Jediné co jsem provedl byl převod do černobílé a dále jsem si pohrál s křivkama, abych dosáhl kontrastu podle představ. V Apple Aperture jsem ještě použil nástroj „Definition“, což taky určitým způsobem zdůrazňuje určité části snímku a zvyšuje lokální kontrast.

Postřehy

• při focení v místostech, které se nedají úplně zatemnit velmi oceníte možnost použít časy kratší než 1/200s (případně 1/250s). O důvod více se rozhodnout při výběru rádiového odpalovače pro ten, který podporuje vysokorychlostní synchronizaci.
• když už něco takového zkoušíte fotit, zkuste si měnit umístění zdroje světla a nebo průběžně natáčtejte objekt, který fotíte. Snadno si tak v praxi vyzkoušíte, jak se světlo chová. V případech, kdy není objekt nasvícen žádným jiným zdrojem světla se to naučíte asi nejrychleji.
• nespoléhejte na to, že tmavé části budete v počítači zesvětlovat. Často vyleze šum v takovém množství, že je výsledek nepoužitelný. Nafoťte to co nejlépe rovnou a ušetříte si hodně starostí. Raději se spokojte s malým přepalem, který lze často ještě z RAWu zachránit, než s úplně černými místy.
• u fotek žen je důležité být opatrný na stíny, aby nepůsobily nelichotivě. Aby nezdůrazňovaly vady pokožky, vrásky a podobně. U chlapů je to jednodušší a nemusíte se bát ani kontrastnějších scén. Tam bych to totiž vůbec neřešil (tedy v závislosti na tom, čeho chcete dosáhnout. V tomto případě by bylo nějaké retušování a vyhlazování pleti spíše kontraproduktivní).
• pokud s takovým focením ještě nemáte zkušenosti a nedaří se vám sehnat žádného dobrovolníka, nezapomeňte, že kdykoliv můžete namířit objektiv na sebe. I takové snímky můžete využít v portfoliu a získáte tím i nějaké zkušenosti z druhé strany a příště se dokážete lépe vžít do role focené osoby.