Dlouho se mi ta „modní vlna“ používání různých tzv. fotokurvítek vyhýbala. Ve focení mobilem jsem moc velký smysl neviděl a ještě další prznění už tak nevalné kvality fotografií mě nebralo. Mobilem jsem většinou jen dokumentoval různé události. Přesto jsem se relativně nedávno rozhodl, že tomu dám šanci a začnu fotit venku na mobil.
Začátky byly kruté a já se nemohl vůbec k focení mobilem donutit. Několikrát jsem to vzdal, ale pořád mě to lákalo. Až do doby, než jsem v tom našel smysl a začalo mi to pomáhat v mém fotografování.
Focení mobilem má určité specifika. Používám už dost zastaralý telefon HTC Desire. Jeho 5Mpx foťák není moc kvalitní, ale problém je především v rychlosti. Trvá docela dloho, než se foťák spustí a taky prodleva od zmáčknutí spouště po pořízení snímků je dost dlouhá. Prostě nic extra.
Zjistil jsem ale, že když se takto omezím kvalitou fotografií a zároveň horším a pomalejším ovládání, dokážu rozvíjet kreativitu a lépe vnímám okolí kolem sebe, i když zrovna nemám foťák v ruce. Samotné fotky co lezou z foťáku jsou dost nevýrazné. Instagram nabízí několik filtrů, kterými lze fotky upravit (nebo jak by řekli jiní…zprznit). A taky vnucuje použití čtvercového formátu. Je to prostě hodně omezení najednou. Jenže pokud se naučíte tyto omezení přijmout, dá se toho velmi dobře využít.
Lepší ale bude ilustrovat to co chci říci pomocí ukázek, které jsem v poslední době pořídil mobilem a prohnal Instagramem:
Nakupoval jsem v Globusu. Všiml jsem si, jak tam člověk převlečený za nějaké zvíře, zaujal pozornost několika dětí kolem. Nejdříve se k němu přiblížilo jedno dítě. Vytáhl jsem rychle telefon a rozhodl se to vyfotit. Spuštění aplikace s foťákem a pořízení snímků ale trvalo dlouho a dítě zase zmizelo. Vypozoroval jsem, že dětí je kolem více a že je šance, že se podobná příležitost ještě naskytne. Přiblížil jsem se a chvilku jsem sledoval, co se bude dít. A samozřejmě, že se brzy podobná scénka zopakovala. Podařilo se mi tak zachytit interakci mezi dítětem a převlečeným člověkem. Uměle jsem rozostřil zbytek snímku, abych zvýraznil pohled dítěte a imagniárního zvířete. Převod do ČB byl jasný, protože barvy zde zbytečně odváděly pozornost od toho hlavního.
Při mé návštěvě rodného Frýdku-Místku jsem měl namířeno do Frýdku na focení zakázky. Cestou jsem procházel kolem dominanty města – staré sportovní víceučelové haly. Zároveň jsem procházel kolem nedávno postaveného McDonalds. Ten postavili až poté, co jsem se z města odstěhoval do Prahy. Chtěl jsem zachytit obě stavby tak, aby se zkombinovaly jako stará a nová podoba města. Při obcházení jsem našel toto místo, ze kterého se zdá, jako by hala rostla ze střechy restaurace. Do toho jsem využil tmavých mraků, takže horní část snímků není prázdná a nudná.
Cestou z Ostravy do Prahy jsem měl notebook zaházený hluboko v batohu a navíc jsem byl unavený na práci. Tak jsem jen seděl a odpočíval. Cestou mezi Ostravou a Prahou je k vidění spoustu zajímavých lokalit. Krásné výhledy, nádherná krajina, zajímavé stavby a podobně. Ale dá se to vyfotit mobilem? Těžko. Ani zrcadlovkou bych si nepomohl. Sklo je stejně většinou upatlané a plné odlesků. Sledoval jsem koleje a vychutnával si cestu. Pak mě napadlo, že bych mohl využít „pomalosti“ mého foťáku. Bylo docela málo světla, takže jsem tušil, že expoziční čas bude docela dlouhý na to, aby zachytil pohled z okna ostře. Namířil jsem s mobilem na vedlejší koleje, stabilizoval se o opěradlo sedadla a promyslel kompozici. Zahrnul jsem do ni i rám okna a pruhy, které interiér vlaku nabízel. Vlivem pomalejšího expozičního času a rychle jedoucího vlaku se koleje krásně rozmázly a vznikl pro mě velmi zajímavý snímek.
Hned druhý den po mém příjezdu do Prahy se začala nebezpečně zvedat hladina Vltavy. Šli jsme to s kamarádem fotit. Oba jsme měli zrcadlovky na krku, ale i přesto jsem si udělal chvilku, abych udělal tento snímek mobilem. V dáli pohled na Hradčany, palmy kompozičně doplňují snímek a zbytek je vyplněn vodou. Protože té bylo opravdu hodně.
Při cestě domů jsem vlezl do stanice metra Anděl a hned mě zaujal ten pohled. Dříve jsem si moc tu zajímavost interiéru moc neuvědomoval. Tentokrát mě ale dost nadchla a navíc se mi líbilo, jak interiér hezky doplňují lidé. Postavil jsem se tak, aby byl snímek co nejvíce symetrický (což se nepovedlo na 100%) a vyfotil to. A to i přes stížené podmínky, protože kamarádka nevěděla co fotím a mávala mi rukou před mobilem 🙂
Při procházení novým obchodním centrem na Černém mostě jsem se podíval nad sebe. Hodně mě zaujalo, jakým způsobem tady ozdobili strop. To celé hezky doplňovala modrá obloha s mraky. Stačilo najít nějakou zajímavější část ze stropu a fotka byla hotova.
Byl jsem se k večeru projít po okolí mého bydliště. Vylezl jsem na skálu a kochal se krásnou přírodou kolem. Cestou zpátky jsem různě bloudil a prozkoumával nové místa. Kráčel jsem touto cestičkou a napadlo mě ji vyfotit. Spustil jsem tedy v mobilu foťák, ale hned ho zase vypl. Něco tam chybělo, bylo to prázdné a nezajímavé. Ušel jsem pár kroků a najednou slyším nějaký zvuk za mnou. Otočím se a vidím cyklistu. Rychle jsem si spustil foťák v mobilu a čekal, až cyklista projede a dostane se blíže k té zatáčce.
Vracel jsem se z tři hodiny dlouhého focení. Dost unavený. Kráčel jsem ke stanici metra Vyšehrad. V jedné části mě zaujal můj stín. Jenže tomu něco chybělo. Když jsem se blížil k metru, všiml jsem si v dáli schodů. Podíval jsem se na směr stínu a hned mě napadlo využít schodů. Dopředu jsem si tedy připravil foťák v mobilu a když jsem kráčel po schodech, pořídil jsem zamýšlený záběr. Schody a jejich stíny fotku udělaly zajímavější.
Výsledek?
Když fotím mobilem s tím, že plánuji fotky upravit instagramem, pomáhá mi to lépe přemýšlet nad tím, co budu fotit. Dokážu se tak odprostit od toho jak to vyfotím a více přemýšlím, co do fotky dostanu. Samozřejmě ne každý záběr takto detailně promýšlím, občas udělám jen tak nějaký výcvak toho, co mě zaujme. Ale je to pro mě příjemné osvěžení a pomohlo mi to lépe sledovat a vnímat okolí.
Pokud chcete sledovat mé další mobilní výtvory, najdete mě zde: http://instagram.com/dadajax
