Chcete tvořit lepší a hezčí fotografie? Nepotřebujete k tomu lepší foťák, další objektivy, ani nic dalšího. Těchto pět tipů vám pomůže k tomu, abyste se posunuli jako fotografové zase o kus dále a tvořili zajímavější fotografie.
1. Foťte co nejčastěji
Tím nemyslím, abyste bez rozmýšlení cvakali stovky snímků všeho kolem. Snažte se ale fotit pravidelně, ideálně každý den. Mějte fotoaparát pořád u sebe, připraven k použití. Pokud nemáte sebou hlavní fotoaparát, zkuste se zamyslet alespoň nad použitím fotoaparátu v mobilu.
První výhoda častého focení je v tom, že si co nejvíce osvojíte ovládání vašeho fotoaparátu. Není nic horšího, než když chcete zachytit nějaký moment, ale než se vám podaří foťák nastavit podle potřeb, je už pozdě. Ovládání fotoaparátu a nastavování základních věcí (ISO, clona, čas…) by mělo být automatické, bez přemýšlení. A právě pravidelný trénink vám k tomu rychle pomůže.
Další výhoda je v tom, že se naučíte více vnímat okolí kolem sebe a postupem času už budete vědět, kdy spoušť zmáčknout. Bude tedy ubývat počet nafocených snímků, ale na druhou stranu jejich kvalita bude stoupat.
Pokud chcete být skvělí fotografové, jediná možnost je profotit se k tomu. Různé tutoriály, kurzy a workshopy vám mohou pomoci cestu urychlit, ale žádné zázračné zkratky neexistují.
2. Nebojte se experimentů
Zvlášť pokud fotíte digitálním fotoaparátem, nic vás to nestojí. Zkoušejte nové postupy, experimentujte s různým nastavením. A je jedno, jestli se daný experiment povede, nebo ne. Pokaždé si z toho odnesete nějaké postřehy a zkušenosti pro příště. Buďte zvídaví a přemýšlejte, jak dojít k požadované fotografii. Většinou ke stejnému výsledku vede několik různých cest.
Často výsledek nedopadne napoprvé úplně podle představ. Budete mít ale v ruce nějaký výsledek. Zpětně pak můžete promyslet, co pro příště změnit. Použít jiné ohnisko? Fotit za jiného počasí? Pomoci si nějakým umělým zdrojem světla? S každým dalším pokusem se budete více a více blížit tomu, co chcete realizovat.
Experimenty se netýkají jen samotného fotografování. Platí to i v případě postprocessu. Zkuste třeba fotku upravit jinak, než jste zvyklí.
Přeexponovaný portrét na bílém pozadí. Nyní dost oblíbený u mých klientů. Začalo to ale při focení kamarádky, kdy jsem testoval nový softbox. Tenkrát jsem moc netušil, co vše od toho čekat, ale chtěl jsem to zkusit. Postavil jsem kamarádku hned před softbox a výsledné fotky se mi líbily. A nelíbily se jenom mi. Už několik dalších slečen chtělo nafotit stejným způsobem.
Chtěl jsem si zkusit, jestli by se dalo fotit fotky s černým pozadím u mě v pokoji. Bral jsem to jako experiment – hodil jsem přes skříně tmavou deku, nastavil blesk a zkoušel jsem. Experimentoval jsem nejdříve na sobě, protože jsem sám nevěděl, co z toho vznikne. Tenkrát jsem o tom psal v tomto článku. Nakonec jsem sám sebe fotil podobným způsobem několikrát a od té doby jsem takto fotil i jiné osoby. Na této fotce je Mirka, viz další fotky z toho dne.
Chtěl jsem si zkusit produktovky a nafotit mou starou zrcadlovku. Prohlédl jsem si dostupné prostředky, vzal blesk, softbox a několik kousků papíru a bylo to. Nikdy předtím jsem nic takového nefotil, takže jednotlivé detaliy jsem ladil za běhu. Tehdy jsem o tom psal ve článku Jak na produktovou fotografii v improvizovaném fotoateliéru.
3. Všímejte si světla
Bez světla by nebyly fotografie. Je to jedna z nejdůležitějších věcí, které ovlivňují vzhled výsledné fotografie a přesto mnoho fotografů nevěnuje světlu dostatek pozornosti. Místo toho se soustředí na samotnou výbavu, řeší šum na fotkách při 100% přiblížení a pořád pokukují po nové a lepší výbavě.
Zkuste se na to někdy zaměřit. Sledujte, jak světlo ovlivňuje okolní scénu. A to i když nebudete zrovna fotit. Všímejte si, jak se okolní krajina promění třeba při hezkém západu slunce. Sledujte, jak se během dne mění pozice slunce a jak vržené stíny ovlivňují okolí.
A pokud chcete fotografovat lidi, všímejte si i toho, jak různé světelné podmínky mění jejich vzhled. Jak vypadají v ostrém poledním slunci, jak vypadají při západu slunce, nebo při zataženém deštivém počasí.
Problém se světlem je ten, že lidské oko má mnohonásobně vyšší dynamický rozsah, než snímač ve vašem fotoaparátu. Takže fotoaparátem nezachytíte scénu tak, jak ji vidíte. Zde se to kryje s bodem č.1 – pokud budete často fotit, už budete mít v oku, jakým způsobem danou scénu můžete zachytit fotoaparátem.
Pokud se naučíte lépe sledovat světlo ve vašem okolí, poznáte vhodné chvíle na focení i za využití pouze denního světla. Zatažená obloha tvoří měkké světlo, což je vhodné pro focení především lidí. Zmizí ostré stíny v obličeji a taky pleť vypadá lépe.
Slunce bylo již velmi nízko. Navíc zrovna trochu pršelo, takže byla i zajímavá obloha a zem se hezky leskla. Foceno proti slunci. Exponováno tak, aby byla dobře viditelná obloha a slunce a z lidí se staly skoro siluety. Slunce za nima prosvítilo jejich obrysy a fotografii to dodáva zajímavou atmosféru.
4. Naučte se sledovat okolí
Pořízení úžasné fotografie je často taky dílem náhody. Když se fotograf ocitne ve správný čas na správném místě. Pak už je jen důležité mít to správné oko na zajímavé záběry…a samozřejmě taky dostatek schopností, aby bylo možné záběr pořídit podle představ.
Dívejte se kolem sebe a přemýšlejte. Dost pravděpodobně budete sledovat věci, které vás baví fotografovat nejvíce. Krajinkář bude sledovat okolí a přemýšlet nad tím správným místem, odkud to vyfotit. Makro fotograf bude zase koukat třeba do trávy na zajímavé rostliny a hmyz a fotograf fotící lidi bude zase nejvíce sledovat osoby okolo. Velmi dobře je to vidět na různých společných fotoprocházkách, kdy jde několik fotografů stejnou trasou. Většinou vzniknou úplně rozdílné fotografie.
Je tedy na vás, abyste sledovali hlavně ty věci, které jsou vám blízké. Když zaměříte svou pozornost na své okolí, zjistíte, že všude kolem je mnoho zajímavých motivů k fotografování. Můžete tak pořídit fotografie zachycující zajímavé místa a okamžiky, kolem kterých byste dříve bez povšimnutí prošli.
Někde na Pražském hradě jsem viděl tři vojáky, jak kráčí v řadě za sebou a směřují k chodníku, který byl pod místem, kde jsem zrovna stál. Připravil jsem se tedy na tuto fotografii už dopředu a čekal, až budou přímo podemnou.
Když jsem šel fotit racky k Vltavě, koukal jsem především po létajicích raccích. Ale protože bylo v tu chvíli naprosto fantastické světlo, koukal jsem samozřejmě i po jiných věcech kolem. Když jsem si najednou všiml jedné labutě, která stála kousek od vody na jedné noze. Vznikl pak snímek, ve kterém působí labuť jako by se opatrně odvažovala vstoupit do vody.
Seděli jsme s kamarádkou na letišti a povídali si. Občas jsem cvaknul nějakou momentku, ale nic zajímavého. Pak začala volat s rodiči a já si všiml, jak se proměnil její výraz. Hned jsem toho využil a zachytil jsem ten krásný a přirozený úsměv.
5. Nenechte se odradit kritiky
Dříve jsem dělal obrovskou chybu v tom, že jsem myslel, že dobré fotografie se budou líbit všem. To je velký omyl. Fotografie jsou umění a jejich hodnocení je hodně subjektivní. Každý máme jiný vkus a proto ani není možné, aby se nám všem líbily stejné snímky.
Tím ovšem nechci shazovat konstruktivní kritiku vašich fotografií. Je to skvělý způsob, jak získat zpětnou vazbu, která vám může pomoci k lepším fotkám. Ale má to i svá negativa. Hlavně pokud začínáte, může vás kritika úplně rozhodit. Jeden vám vytkne, že je fotka moc světlá. Pro druhého je zase moc tmavá. Jeden ji chce vidět černobíle, druhý zase říká že barevná verze je lepší. Jeden by to ořízl na čtverec, druhý by to zase chtěl naširoko. Jeden doporučí středovou kompozici, kdežto druhý to bude chtít ve zlatém řezu. A začínající fotograf je pak zmatený…koho tedy poslechnout?
Radím proto, abyste kritiku nebrali jako zaručené rady pro zlepšení fotografie. Jsou to spíše takové doporučení, jak by daný záběr vylepšili různí fotografové. Je potom na vás, abyste se nad tím zamysleli a přijali jen takové kritiky, které vám osobně více sedí. Třeba například zjistíte, že po oříznutí do čtverce se vám vaše fotka opravdu líbí více. Nikdy ale neposlouchejte kritiku, která vám radí udělat s fotkou něco, co by se vám osobně už nelíbilo. Pokud sami s vaší tvorbou nebudete spokojeni, je to špatné znamení.
Nedávno jsem četl zajímavý rozhovor s fotografkou na zahraničním fotografickém serveru (bohužel si nemůžu vzpomenout, kde to bylo, takže to bude bez odkazu 🙁 ) a psala v něm, že si nejdříve prohlédne portfolio toho, kdo její práci kritizuje. Pokud ji kritikovy fotografie nezaujmou, tak jen poděkuje, nebo ho úplně ignoruje. A věnuje se jen těm kritikům, jejichž práce se jí osobně líbí. To mi přijde jako dobrý nápad. Pokud budete totiž poslouchat kritiky, kteří mají úplně jiný vkus než vy, skončíte tvorbou fotografií, ze kterých nebudete mít radost ani vy sami.
Využijte tedy kritiku k tomu, abyste se posunuli dále a zlepšili své fotografie. Nedopusťte, aby vám kritika vzala chuť do fotografování. Naučte se snášet i negativní kritiku a hledejte motivaci u fotografů, jejichž tvorba se vám líbí.
A úplně nakonec ještě jedna důležitá rada. Focení by měla být zábava. Neberte to tolik vážně. Radujte se nejen z výsledných fotek, ale také z cesty, která k nim vedla. Užívejte si to, radujte se z nových zkušeností a zážitků a pracujte na sobě.
Chcete-li autora článku podpořit, zvažte zakoupení PDF příručky Jak na focení portrétů, nebo některého z triček z eshopu Trička pro fotografy. Případně pomozte se sdílením toho článku dále, ať se dostane mezi co nejvíce fotografů. A mé nové fotky pak najdete na mé fotografické Facebook stránce. Každý lajk potěší 🙂
