Večerní portréty s Terkou 2013-10-25

V pátek odpoledne jsem se dozvěděl, že je Terka v Praze a bude mít chvíli čas. Měl jsem radost, protože jsme se už dlouho neviděli. Samozřejmě jsem vzal sebou foťák, i když jsem si nebyl jistý, jestli bude mít po práci chuť a náladu na focení. Sraz byl ale až v 17:30 a ten den bylo dost zataženo. Tak jsem nějak moc nepočítal s tím, že bychom něco rozumného nafotili.

Když jsem ale Terku uviděl, tak mi bylo jasné, že ji prostě ten den musím nafotit – strašně ji to slušelo. Vydali jsme se na procházku po Vyšehradu. Světla bylo málo, ale bylo hezky měkké, díky zatažené obloze. Tak jsem se rozhodl toto focení trochu ozvláštnit tím, že jsem nechal blesk v batohu.

Vše foceno s Canonem 60D s nasazeným objektivem Canon 85mm f/1,8.

Využil jsem chodník ke středové kompozici. Vlevo jdou v řadě za sebou lampy, vpravo pak stromy. Původně jsme zkoušeli pózu, kdy se Terka dívala přímo před sebe. Zkusili jsme ale i pohled bokem a vypadalo to o 100% lépe. V postprocessu jsem si pak pohrál s křivkama, saturací a úpravou vyvážení bílé jsem tomu dodal zajímavější barvy.

Přesunuli jsme se kousek dále, kde jsme dělali několik snímků u zdi. Rozhodl jsem se udělat taky nějaký portrét zblízka. Opět jsem těžil z krásně měkkého světla, kterého ovšem byl nedostatek. Stejně jako předchozí snímek je i tento focen na ISO 1250. Zkusili jsme několik výrazů, ale největší úspěch měl pohled mírně nahoru do strany. Špatná nebyla ani barevná verze, ale při ladění převodu do čb mě to tak nadchlo, že jsem se rozhodl vybrat jako hlavní černobílou verzi.

Dále jsme se přesunuli na hezkou vyhlídku. Světla už bylo hodně málo a začaly se rozsvícet pouliční osvětlení a světla v domech v dáli. Vlevo už jsem musel jít na ISO 1600 a vpravo až na ISO 3200. Měl jsem pevné ruce, udržel jsem na 85mm čas 1/50s..což se sám divím 🙂 Hodně pomohlo světlo z pouliční lampy, která byla vlevo za mnou. Díky světlu z lampy jsou barvy v popředí teplejší.

Když jsme dofotili na vyhlídce na Vyšehradu, šli jsme se pomalu přesunout na nádraží, kde jsme si krátili čekání na vlak focením. Světla zde bylo extrémně málo, toto je foceno na ISO 4000. Kvůli nedostatku světla bylo extrémně důležité správné umístění a nasměrování Terky. Využíval jsem osvětlení na nádraží tak, abych dosáhl zajímavého nasvícení obličeje. Světlo nebylo nijak kvalitní, ale podařilo se mi dosáhnout požadované atmosféry.

U posledních dvou snímků jsem si dopomohl trochu bleskem. Nasadil jsem jej na foťák s 30x20cm softboxem a nastavil jsem ho manuálně na nejslabší výkon. 

Toto focení pro mě bylo dost zajímavé. Vůbec jsem neřešil technickou kvalitu fotek. Fotil jsem za nedostatku světla a používal jsem hodnoty ISO, které běžně při focení portrétů vůbec nepoužívám. I přes nevhodné podmínky jsem se snažil z focení vytěžit maximum a nějak jsem se nestaral o výsledek. Užíval jsem si každý další snímek.

Musím ale přiznat, že mi hodně pomohla použitá technika. Světelný objektiv umožnil použít clonové číslo f1,8 a díky fotoaparátu s kvalitním snímačem jsem se nemusel obávat ani citlivostí nad ISO 1000. I tak jsem byl ale často omezen a v některých místech už prostě fotit nešlo – bylo to nad možnosti techniky. Proto je důležité vždy mysylet na to, jak danou vizi realizovat za pomoci současného vybavení. Může to znamenat třeba to, že posunete focenou osobu na lépe osvětlené místo, nebo ji natočíte směrem ke světlu. Důležité je nad světlem přemýšlet a snažit se vytěžit z těch podmínek maximum.

Velké díky patří samozřejmě Terce. S tou jsem fotil již mnohokrát (projděte si tento blog, najdete zde mnoho fotoreportů) a přijde mi, že je při každém dalším focení krásnější.

Pokud fotíte rádi lidi, podívejte se na mou knihu Jak na focení portrétů.