Kvalitní snímač ukrytý v kompaktním těle v retro designu, spolu s elektronickým hledáčkem jsou hlavními lákadly modelu Fujifilm X-E2. Jaký je fotoaparát v praxi?
V této recenzi se pokusím shrnout celkové dojmy z týdenního používání X-E2 v různých podmínkách. S modelovou řadou X mám již dost zkušeností. Fotil jsem již s modely X-Pro1, X-M1 a nedávno také s velmi oblíbeným X100S. Nyní jsem měl k fotoaparátu zapůjčené objektivy Fujifilm XF 60mm f/2.8 a Fujifilm XF 55-200 mm f/3.5-4.8 R LM OIS.
Ergonomie a ovládání
Ze všech testovaných fotoaparátů od Fujifilmu se mi X-E2 držel a ovládal nejlépe. Vepředu je miniaturní pogumovaný grip. Komu by nestačil, lze k fotoaparátu dokoupit ještě dodatečný větší grip (pod označením Fujifilm M grip MHG-XE). K pohodlnému a pevnému úchopu hodně pomáhá výstupek vpravé horní části na zadní straně fotoaparátu. Něco takového mi u X100S hodně chybělo a díky této malé vychytávce jsem neměl problémy držet v jedné ruce foťák s nasazeným 55-200mm objektivem (který je obrovský a těžký, k tomu se ale ještě dostanu). Trochu jsem se obával, že palcem budu mačkat ten otočný volič, který se nachází těsně vedle toho malého výstupku vzadu. I přesto, že palec na tomto voliči leží, ještě se mi nestalo, abych ho omylem zmáčkl. Občas se mi ale stávalo, že jsem palcem omylem zmáčkl tlačítko pro zvolení makro režimu.
K dispozici je dostatečné množství ovládacích prvků a co více, rovnou u čtyřech tlačítek lze nastavit jednu z mnoha funkcí (jde o tlačítka Fn, Fn2, AE, AF). Ovládání si tak můžete docela dobře přizpůsobit vlastním potřebám. Pro další rychlé nastavení můžete využít Quick menu schované pod tlačítkem Q na zadní straně. A nebo pak zbývá navštívit plné menu, které skrývá opravdu mnoho různých nastavení.
Jak je u Fujifilmu zvykem, i tento model obsahuje na horní straně otočné voliče pro nastavení expozičního času a kompenzace expozice. Ten druhý z vyjmenovaných má na můj vkus docela tuhý chod a změna kompenzace expozice není úplně jednoduchá. Není to žádný zásadní problém, dá se na to zvyknout, ale vyžaduje to při nastavování použití trochu větší síly.
X-E2 se ovládá a drží příjemně. Osobně mi dost vyhovuje hledáček na levé straně fotoaparátu, což třeba fotografům fotícím levým okem může naopak vadit.
Jak se s nim fotí
Až na jednu výjimku jsem nosil X-E2 celý týden jako hlavní a jediný fotoaparát. Zkoušel jsem s nim fotit zvířata v přírodě, nějaké ty krajiny, street fotky a hlavně tedy portréty. Dojmy vycházejí především z použitých objektivů, které začínaly na 55mm.
Fujifilm XF 60mm f/2.4 R Macro
S nasazeným objektivem 60mm f/2.4 je fotoaparát hodně malý a velmi dobře se s nim fotí. Bohužel se zároveň jedná asi o nejpomalejší objektiv z celé nabídky Fujifilmu. A není jen pomalý, ale je i docela hlučný. Světelnost f/2.4 sice nepůsobí tak lákavě, jako novinka v podobě 56mm f/1.2, ale i přesto s tím můžete pořídit povedené portréty s hezky rozostřeným pozadím. Díky minimální zaostřovací vzdálenosti 26,7mm sice neposkytuje skutečné makro ve zvětšení 1:1, ale zvětšení 1:2 může mnoha fotografům stačit.
Fujifilm XF 55-200mm f/3.5-4.8 R LM OIS
Trochu zvláštní pocit jsem měl z prvního setkání s objektivem 55-200mm. Ten je velký a těžký. A když ho nasadíte na něco tak malého jako je X-E2, tak působí ještě větší a těžší. Váží totiž 580g a po změně ohniska na 200mm se tubus objektivu dost vysune a je tak ještě delší. Dal jsem mu ale šanci a hodně mile mě překvapil – především kvalitní kresbou a velmi účinnou optickou stabilizací. Tu poznáte už jen při pohledu do hledáčku. Zjistil jsem že jde o dobře použitelný objektiv i na portréty, při světenosti f/4.8 na 200mm se již dá dosáhnout hezky rozostřeného pozadí a bokeh působí příjemným dojmem. Ostření je rychlejší než v případě 60mm, ale stejně bych objektiv na focení rychlých akcí moc nedoporučil. Co mě na objektivu vyloženě vadilo byl tuhý chod zoomovacího prstence.
S nasazeným 55-200mm se už moc o kompaktních rozměrech nedá mluvit. Zde srovnání s Canon 60D s objektivem Canon 85mm f/1.8. Po zazoomování na 200mm je Fujifilm ještě asi o 6cm delší. Jak to potom vypadá v praxi lze vidět třeba na této fotografii.
Pokud bych měl shrnout dojmy z automatického ostření u X-E2, musím brát v potaz rychlost použitých objektivů. Za dobrých světelných podmínek bylo ostření dostatečně rychlé a nijak mě při práci nebrzdilo. Za horších světelných podmínek, nebo při focení v protislunci nastávaly častěji problémy, kdy objektiv několikrát přeostřoval a nebo se nechytl vůbec.
Fotoaparát umožňuje zvolit jeden ze 49 ostřících bodů rozmístěných po celé obrazové ploše, tedy až do rohů. Můžete si zvolit i velikost zaostřovací oblasti. Nejmenší velikost slouží k přesnějšímu zaostřování, je ale pomalejší. Proto doporučuji zkusit si nastavit postupně různé velikosti a porovnat, která velikost bude vyhovovat vaším potřebám nejlépe. Co mě potěšilo byla rychlost práce s ostřícími body. Bez nejmenších problémů jsem dokázal vybírat ostřící body, aniž bych musel dát fotoaparát od oka. Při výběru ostřícího bodu můžete tlačítkem Back zvolit rychle středový ostřící bod a zmáčknutím otočného rolleru u palce zase nastavíte defaultní velikost ostřící oblasti. Když to srovnám se svou zrcadlovkou (Canon 60D), byla práce s ostřícími body jen o něco pomalejší a to jen z důvodu většího množství bodů (49 vs 9).
Pokud se dostanete do situace, kdy automatické ostření nefunguje úplně ideálně, je velmi snadné přepnout na manuální ostření a zaostřit ručně. (Zde musím poznamenat, že na zrcadlovkách nejsem se svým horším zrakem schopný správně zaostřit ručně a jsem odkázán jen na AF). Pro přesné zaostření můžete využít buď focus peaking (zvýrazňování kontrastních hran), nebo tzv. funkci split image (obraz se rozdělí do pruhů a když zarovnáte správně všechny pruhy, máte zaostřeno). Od firmwaru ve verzi 2.00 lze nastavit nejen bílé zvýrazňování hran, ale také modré a červené. Když si chcete být jistí naprosto přesným zaostřením, lze zmáčknutím otočného voliče u palce zobrazit 100% přiblížený obraz ve zvolené oblasti. Ruční ostření je tak velmi rychlé a přesné.
Zdůraznit musím kvalitu elektronického hledáčku. Ten má rozlišení 2,36M obrazových bodů a má téměř neznatelné zpoždění a velmi rychlou obnovovací frekvenci. Především při poslední aktualizaci firmwaru na verzi 2.00 byl hledáček vylepšen. Osobně jsem zkoušel fotoaparát i s předchozím firmwarem, ale zase tak zásadní rozdíl jsem nezpozoroval – hledáček mi přišel velmi dobrý i ve starší verzi. Kvalita zobrazení se trochu zhorší za slabšího osvětlení, ale stále je obraz v hledáčku plynulý a nijak to neruší. Samozřejmě v takových případech naroste šum, ale to většinou až v situacích, kdy byste v optickém hledáčku už skoro nic neviděli. Co ale v praxi hodně oceníte je rychlost očního senzoru – v podstatě ihned co přiložíte hledáček k oku, můžete rovnou komponovat.
Obrazová kvalita
Tady nemá moc smysl se rozepisovat. Snímač produkuje téměř identické snímky, jako ostatní modely z řady X. Fotil jsem vše pouze do RAWu a snímky jsem vyvolával svým běžným postupem v aplikaci Apple Aperture 3. Pokud máte zájem prohlédnout si testovací snímky pořízené s různým ISO a porovnat to přímo s nějakým konkrétním fotoaparátem, podívejte se zde na dpreview.com.
Jako obvykle jsem ocenil vysoký dynamický rozsah a nízkou hladinu šumu při vysokých citlivostech. Zde několik ukázek z praxe. U všech snímků jsem zachoval EXIF údaje.
Pro street foto bylo 60mm již dost dlouhé ohnisko. Hodně se mi ale líbí bokeh objektivu, je velmi příjemný a focené objekty se dají hezky oddělit od okolního prostředí.
Fotografie vlevo focená teleobjektivem na 200mm, vpravo záběr z 60mm
Portrét s 60mm objektivem
Objektiv 55-200mm má dobrou kresbu i na plně otevřenou clonu. Zde 200mm a f/4.8. Vlevo původní fotka, vpravo pak 100% výřez.
Srovnání portrétů s teleobjektivem (vlevo) na 200mm f/4.8 a objektivem 60mm na f/2.4 vpravo.
Fujifilm XF 60mm sice ostří pomaleji a svou světelností taky neoslní, ale na portréty je fakt skvělý. Ostrý i při plně otevřené cloně a díky tomu lze dosáhnout příjemně rozostřeného pozadí.
Při focení do RAWu jste omezení maximální hodnotou ISO 6400. I při tak vysoké citlivosti jsou snímky použitelné. Tento byl pořízen těsně po západu slunce, kdy zleva dopadalo slabé světlo z venku. Po pravé straně pak byla umístěna v rohu místnosti lampa, která nasvítila vlasy. 60mm f/2.4 a čas 1/50s. Šum je už znatelný, detaily se trochu ztrácejí ale i tak vznikla použitelná fotka. Pro 100% náhled části obrazu klikněte ZDE. Při focení do JPEGu má ovšem fotoaparát ve zvyku při vysokých citlivostech hodně vyhlazovat některé oblasti, především pokožku. Viz třeba ukázka v recenzi na Fujifilm X-M1.
Například takové ISO 2000 je zcela bezpečné. Detaily se pomalu začínají ztrácet, ale nikde se neobjevuje rušivý šum.
Další postřehy z používání
- Stejně jako u ostatních modelů od Fujifilmu je super možnost 100% přiblížit pořízenou fotku pomocí jediného stisku tlačítka.
- Nejkratší expoziční čas je 1/4000s a nejkratší x-sync čas je 1/180s. Zároveň nejmenší nativní ISO je 200 (při focení do JPEGu se dá nastavit 100, ale je to jen podexponovaný snímek pořízený na ISO 200). Při focení se světelnými objektivy za silného světla počítejte s nutností pořídit k objektivům ND filtry.
- Interní blesk vyskakuje z horní strany fotoaparátu a lze ho natočit směrem nahoru, například pro odražení světla o strop. Slabý výkon interního blesku ale samozřejmě nenahradí výkonný externí blesk.
- Výdrž baterie mě mile překvapila. Během testovacího portrétního focení vydržel fotoaparát 470 snímků a to i když jsem použil na pár fotek teleobjektiv se stabilizátorem. Přitom jsem neměl zapnuté žádné úsporné funkce a fotoaparát jsem během cca 2h focení vůbec nevypínal. Po konci ukazoval stav baterie 2/3 (dle článků na internetu to vypadá, že ten zbytek baterie už pak zmizí dost rychle, ale i tak jde o docela slušný výkon, vzhledem k typu zařízení). I přesto bych si určitě pro běžné focení dokoupil minimálně jednu náhradní baterii (nebo raději dvě, pro delší focení určitě přijdou vhod).
- Když nafotíte sérii fotografií, musíte počkat až se uloží na kartu, abyste si je mohli prohlédnout. Používám stejnou SD kartu jako u zrcadlovky, kde tato prodleva není. Z diskuzních fór jsem se dočetl, že tyto problémy jde vyřešit rychlejší kartou a pak bývá prodleva minimální.
- Sériové snímání je sice velmi rychlé (7 snímků za sekundu), ale během sériového snímání vidíte v hledáčku pouze náhledy pořízených snímků a nemůžete tak sledovat například pohyb foceného objektu. Při pomalejším snímání 3sn/s dokáže fotoaparát v režimu kontinuálního ostření přeostřovat a v hledáčku vidíte mezi jednotlivými expozicemi snímanou scénu.
- Když nenastavíte kompenzaci expozice, ukazatel na displeji je zašedlý. Po nastavení kompenzace expozice na otočném voliči na horní straně fotoaparátu se pak na displeji ukáže nastavená hodnota a ukazatel se pak zvýrazní. To dost usnadňuje používání a ihned vidíte, jestli náhodou nemáte z předešlého focení nastavenou kompenzaci expozice.
Graf ceny produktu Fujifilm X-E2 poskytuje server Heureka.cz
Shrnutí
Díky vhodnému rozmístění ovládacích prvků se mi s X-E2 fotilo stejně pohodlně, jako se zrcadlovkou. Vše jsem měl hezky po ruce a pro změnu nastavení jsem nepotřeboval oddalovat fotoaparát od oka.
I přesto, že se rychlost ostření u jednotlivých modelů z řady X stále zlepšuje, stále ještě bych je moc nedoporučil fotografům, kteří vyžadují bleskové ostření – například při focení sportu nebo třeba zvířat v pohybu. Ne že by to nebylo použitelné, ale pro tyto účely jsou zrcadlovky stále ještě mnohem vhodnější.
Na druhou stranu většinu fotografických disciplín zvládne X-E2 bez nejmenších problémů. Spolu s širokou nabídkou kvalitních objektivů si můžete vybrat takovou kombinaci, která přesně pokryje vaše potřeby. Ty nejlepší objektivy už jsou dost velké a těžké, takže se už potom trochu stírá ta výhoda nižší velikosti a váhy samotného fotoaparátu.
Fotoaparáty Fujifilm a další příslušenství seženete za výhodné ceny v eshopu fujifoto.cz.
Aktualizace: krátce po vydání recenze jsem měl šanci vyzkoušet si i nový portrétní objektiv Fujifilm XF 56mm f/1,2.
A na závěr ještě jedna poznámka. Docela vážně přemýšlím, že se zbavím své současné výbavy a místo ni si pořídím právě X-E2. Pokud to někoho zajímá, sepsal jsem takové zamyšlení u sebe na blogu, najdete ho v tomto článku.
Počet komentářů: 2