Fujifilm X100T je kompaktní fotoaparát s velkým APS-C snímačem, pevným světelným 23mm f2 objektivem a retro designem.
Je již třetím modelem v této řadě. Loni na jaře jsem testoval předchůdce Fujifilm X100S a na první pohled je těch novinek a změn docela málo. To hlavní zůstalo bez jakýchkoliv změn – snímač o velikosti APS-C s rozlišením 16Mpx technologií X-TransII a k tomu pevný objektiv se světelností f2. Co se týká kvality výstupu, ta bude pořád stejná. Co se ale změnilo je hodně drobností a detailů.
Co se týká změn ve zpracování, tak nejvíce rozdílů najdete na zadní straně přístroje. Tlačítka jsou trochu jinak rozmístěná (dle mého k lepšímu) a těch konfigurovatelných je zde mnohem více, celkem 7. Zmizely popisky ze směrových tlačítek a ty lze nyní konfigurovat dle vašich potřeb. Co mě mile překvapilo byla možnost nastavit tato tlačítka tak, aby stisk jakéhokoliv z nich vedlo k přesunu AF oblasti ostření. Takže když během focení zmáčknete třeba tlačítko se směrem nahoru, automaticky se posune AF oblast o jedno pole výše. Odpadá tak ten mezikrok jako u jiných modelů Fujifilmu, kde jste museli nejdříve zmáčknout tlačítko pro změnu ostřících bodů a pak jste mohli teprve používat směrové tlačítka pro volbu oblasti. Horní strana zůstala víceméně beze změn – jen kolečko kompenzace expozice má nyní rozsah +-3EV (oproti předchozím +-2EV). Bohužel co se týká držení fotoaparátu, tak mám stejnou výtku jako minule. Chybí mi nějaký výstupek na palec, pro pohodlnější a jistější úchop. Bez popruhu bych si s foťákem moc netroufl chodit, většinou jsem měl popruh omotaný jen kolem zápěstí.
Změn se dočkal i hybridní hledáček. Stále zůstává možnost přepínat mezi optickým (průhledovým) a elektronickým hledáčkem. Ten elektronický má dostatečné rozlišení i obnovovací frekvenci a osobně jsem jej používal nejraději. U elektronického hledáčku je příjemné vylepšení v podobě otáčení informací dle orientace fotoaparátu. Takže když natočíte fotoaparát na výšku, všechny ikony a údaje zobrazené kolem snímku se přetočí tak, aby se vám četly co nejlépe. Optický hledáček se dočkal taky zajímavého vylepšení – přepnutím páčky na přední straně přístroje doleva lze aktivovat malý elektronický hledáček v rohu toho optického. Vyskočí do pravé dolní strany obrazu a ukazuje přiblíženou oblast zvoleného ostřícího bodu a vy tak snadněji poznáte kam ostříte a jak bude snímek vypadat. Vypadá to sice hodně dobře, ale v praxi jsem pro to moc využití nenašel.
K elektronickému hledáčku bych měl jedinou výtku. Lze nastavit jeden z několika režimů jeho použití. Logicky mi přišel nejlepší režim automatického přepínání mezi displejem a hledáčkem pomocí očního senzoru. Jenže po oddálení fotoaparátu od oka se nejenom přepne obraz z hledáčku na displej, ale také se elektronický hledáček zase schová do útrob přístroje (tak aby bylo to okno pro hledáček průhledné). Problém je v tom, že po přiložení hledáčku k oku musíte počítat se zpožděním – musíte počkat než ten elektronický hledáček „vyjede“ zpátky nahoru a aktivuje se. Hodně (ale opravdu hodně) bych ocenil, kdyby elektronický hledáček pořád nezajížděl a nezdržoval tak. Proto jsem se občas uchýlil k tomu, že jsem nastavil režim zobrazení pouze v hledáčku, kdy byl hledáček neustále aktivní.
Objektiv je stále stejný 23mm f2 s centrální závěrkou a umožňuje tak synchronizaci blesku na jakýkoliv dostupný čas. Má to ale i své omezení. Kvůli mechanismu závěrky je na plně otevřenou clonu maximální expoziční čas 1/1000s. U clony f4 lze pak použít 1/2000s a při zaclonění na f8 pak lze dosáhnout nejkratšího času 1/4000s. Toto omezení se dá obejít dvojím způsobem:
- použití elektronické závěrky – zde je možné jít s expozičním časem až na 1/32000s. To je na první pohled úžasné, ale přináší to několik omezení. Jednak hrozí „rolling shutter“ efekt, kdy kvůli postupného elektronického vyčítání obrazu se snímače dochází u rychlého pohybu k deformaci obrazu. Navíc v tomto režimu nelze fotit s bleskem.
- aktivací vestavěného ND filtru – ten má účinnost 3 expozičních hodnot a jeho aktivaci lze nastavit na některé z funkčních tlačítek. Dobré je, že pak stačí tlačítko jen zmáčknout pro aktivaci/deaktivaci filtru a nemusíte pak nic dodatečně ještě potvrzovat dalšími tlačítky. Po aktivaci filtru se na displeji objeví malá ikonka s nápisem „ND“ a je dobré si na to dávat pozor, abyste na to nezapomněli a v prostředí s nedostatkem světla si tak zbytečně nekazili kvalitu snímků. Co mi hodně chybělo byla možnost automatické aktivace ND filtru. Například pokud budete fotit za slunečného počasí na f2 a expozice bude za hranicí použitelného expozičního času, foťák by podle mě měl automaticky ND filtr aktivovat. Tato možnost bohužel stále není dostupná. A důležité info nakonec: ND filtr se aktivuje až po stisknutí spouště – během ostření se neprojeví a nijak tak nezpomaluje proces ostření.
Během používání se mi až moc často stávalo, že jsem si upatlal rukou přední čočku objektivu. A než jsem si toho třeba stihl všimnout, měl jsem fotky zamlžené. Hodně doporučuji pořídit sluneční clonu a tu nesundávat. Je kovová a dobře chrání přední čočku nejen před upatláním, bohužel tím ale trochu zvětší rozměry přístroje.
Dalším příjemným zlepšením je přítomnost WiFi modulu. Díky němu si můžete pořízené snímky poslat do telefonu nebo tabletu. A co více, díky aplikaci Camera Remote můžete fotoaparát z vašeho přístroje ovládat. Je to hodně návykové a vzhledem k rozměrům přístroje není problém jej nosit neustále sebou a různé momentky rovnou posílat do telefonu, tam je třeba upravit a rovnou i sdílet na sociální sítě. Pokud fotíte do rawu, můžete využít vestavěný konvertor rawů, kdy si před posláním fotky do telefonu/tabletu vyvoláte snímek dle svých potřeb.
Co se týká výdrže baterií, jde o hodnoty běžné u tohoto typu zařízení. Více než na počtu pořízených snímků záleží na tom, jakým způsobem fotíte. Nejvíce baterie vycucává zapnutý přístroj s elektronickým hledáčkem nebo displejem, kdy se neustále čtou data ze snímače. Na dvě nabité baterie jsem pořídil během celodenního focení svatby 1123 snímků a obě baterie už ukazovaly kritický stav, i když ještě fotit šlo.
Ukázkové snímky
Zde nepůjde o žádné překvapení, pořád se zde ukrývá stejný snímač a kvalita je tak pořád stejná. Vše jsem vyvolával z rawů v Lightroomu pomocí mých obvyklých úprav.
Závěrečné zhodnocení
Fujifilm se vydal cestou drobných vylepšení a je vidět, že poslouchá své zákazníky. Téměř všechny problémy, které mi u předchozího modelu vadily jsou zde již opravené. Pro stávající uživatele X100S se přechod na nový model nejspíše nevyplatí. O tom uvažujte jen tehdy, pokud opravdu využijete některou z nových funkcí, například přítomnost WiFi modulu. Fotografové, kteří přemýšleli nad X100S a odradila je svou pomalostí by měly dát šanci X100T a zkusit to znovu – vše je teď rychlejší a přístroj lze plnohodnotně použít i u akčnějších focení. Sám jsem jej vyzkoušel na svém prvním focení svatby a foťák vše bez problému stíhal. Stejně tak při focení rychlých momentek v ulicích města.
Obrovskou výhodou je nenápadnost přístroje. Pro dokumentární styl fotografování, streetphoto a různé momentky je jako stvořený. Lidi si vás sotva všimnou a pokud chcete být úplně nenápadní, můžete úplně vypnout zvuk závěrky – foťák při focení nevydává žádné zvuky. Díky provedení přístroje si většina lidí bude myslet, že jde o nějaký starý kinofilmový stroj, takže teoreticky ani nebude přitahovat tolik pozornost zlodějů.
Musíte si ale dobře rozmyslet, jestli je pro vás ohnisko 23mm (35mm ekv. kinofilmu) vhodné. Lze sice pořídit širokou a tele předsádku na objektiv, ty ale dost zvětšují rozměry fotoaparátu a nepatří mezi nejlevnější.
Chcete-li X100T pořídit za výhodnou cenu, podívejte se do oficiálního Fuji obchodu Fujifoto.cz. Fotoaparát je dostupné v černé a stříbrné variantě.
Objektiv Fujifilm 23mm nebo X100S/T?
Na závěr si ještě dovolím srovnání tohoto fotoaparátu s objektivem Fujifilm 23mm f1,4. Letos jsem přešel kompletně k Fujifilmu a při pořizování výbavy jsem váhal nad tím, jestli si pořídit samostatný objektiv 23mm f1,4, nebo jestli místo toho pořídit jako druhé tělo X100S/T, který má za trochu vyšší cenu podobný objektiv jen s trochu horší světelností. Po dobu testování jsem zkoušel kombinovat jak X100T, tak i X-E2 s nasazeným 23mm objektivem.
Musím přiznat, že ani teď nemám po tom testování žádný jednoznačný závěr. U objektivu 23mm f1,4 máte výhodu v lepší světlnosti a hlavně ergonomii. Objektiv je dost velký a díky tomu je ovládání clonového i ostřícího prstence velmi pohodlné. Oproti tomu nastavování clony a ostření u X100S/T je o poznání horší – vše je moc malé a to ostření a práci s clonou komplikuje. Na druhou stranu je velikost a váha Fujifilmu 23mm f1,4 i trochu nevýhoda – není to vůbec kompaktní řešení.
Přednost X100S/T bych dal pokud:
- často fotíte s blesky a oceníte synchronizaci na jakémkoliv expozičním čase
- dáváte přednost menším rozměrům a kompaktnějšímu provedení
- rozdíl mezi f1,4 a f2 vám nevadí
- nevadí vám si připlatit za celý fotoaparát, který časem zastará – proti tomu 23mm f1,4 využijete dlouhé roky i po nákupu dalších modelů.
Celkově mám ale lepší dojem z kombinace X-E2 a 23mm f1,4. Na každodenní nošení bych ale dal trochu více přednost X100T. Zde je přímé srovnání velikosti:
Skoda, ze Fuji nedela na X modely 23 mm f2 ve velikosti jako ma na 100 kompaktech, to by byla idealni kapesni sestava
Přesně tak. Ale už je na cestě menší a méně světelná verze 35mm, tak sand se dočká menší verze i 23mm.
Celkově by bylo fajn, kdyby Fuji nabízela kromě těch svých aktuálních pevných objektivů i nějaké low-endy. Nějakou plastovou 23mm, 35mm a 50mm, klidně se světelností kolem f2, ale s mnohem nižší cenou.
Zdravím, článek je skvěle napsán a určitě někomu pomůže s případným výběrem
fotoaparátu Fuji. Jen poznámka: nemyslím si, že díky vzhledu přístroje si většina
lidí bude myslet, že se jedná o starý kinofilmový aparát. Budou si to myslet pouze
ti lidé, co si pamatují tu dobu, kdy se s dálkoměry fotilo. Většina jsou mladí lidé,
co vůbec neví co byly kinofilmové aparáty a natož co byl klasický kinofilm, jak se
zpracovával a jakým způsobem se fotografie vůbec zhotovila. Takže ten „retrovzhled“
může dle mého názoru oslovit jen někoho, kdo je starší 35-40 let. Mě osobně se Fujiny
líbí velmi a proto mám X-100s, která je ukázkou dobové estetiky a ergonomie ale nyní
doplněné o nejmodernější dostupné technologie. A myslím si, kdo jednou okusí Fujifilm,
tak už mu zůstane věrný napořád :-).