Proč fotit lidi s 35mm ohniskem

Pokud jde o focení portrétů nebo lidí obecně, často se budete setkávat s fotografy, kteří budou tvrdit že musíte za každou cenu používat objektivy s ohniskem 85mm a více. Tím byste se ale připravili o spoustu zajímavých příležitostí, jak zachytit focené osoby z trochu jiné perspektivy.

V tomto článku se pokusím ukázat, jak se dá pracovat s kratším ohniskem k dosažení zajímavých výsledků a zároveň upozorním na možné problémy, se kterými se můžete setkat. Konkrétně článek zaměřím na mé oblíbené ohnisko 35mm – ekvivalentní kinofilmu. Pokud používáte fotoaparát se snímačem o velikosti APS-C, dosáhnete podobného úhlu záběru s objektivem 23mm nebo 24mm. U m4/3 fotoaparátu pak zase objektivem s ohniskem kolem 17mm. Sám fotím s 23mm objektivem na APS-C snímači, tedy výsledný úhel záběru je podobný jako 35mm na kinofilmovém přístroji.

Krátce k perspektivě

Samotné ohnisko nijak nemění perpektivu – ta je ovlivněna jen vzdáleností od focené osoby. V praxi to znamená, že když stojíte u focené osoby moc blízko, tak ji zdeformujete – části těla blíže objektivu budou větší, než ty vzdálenější. Když budete stát dostatečně daleko, bude perspektiva potlačena a všechny části těla budou mít správnou velikost.

Proto záleží na tom, jak od focené osoby budete stát daleko. Pokud budete s 35mm ohniskem fotit jen obličej, dosáhnete hodně zdeformované tváře. Naopak u fotky celé postavy se to obejde bez problémů. U snímků někde mezi (např. část postavy) už sice deformace nastane, ale nebude tak výrazná a pravděpodobně ani nebude moc viditelná.

Tip: více o objektivech a ohniscích jsem se rozepsal ve článku Jaký je nejlepší objektiv na focení lidí a portrétů.

Proč zrovna 35mm?

Toto ohnisko mi osobně přijde jako nejkratší „bezpečné“ pro focení lidí. U ještě kratších ohnisek už hrozí, že vás bude nutit jít k foceným lidem až moc blízko. Naopak u 35mm mi přijde, že se pohybuji ve vzdálenosti, kterou běžně udržuji při kontaktu s lidmi. Například pokud sedíte s někým u stolu v kavárně/hospodě a chcete ho vyfotit, většinou je 35mm perfektní volba. Zaberete focenou osobu i blízké okolí a tedy je poznat, kde se focená osoba nachází. S delším ohniskem byste zabrali spíše jen detail obličeje (bez kontextu kde se focená osoba nachází) a s kratším ohniskem byste zabrali spíše pohled na okolní prostředí, kde focená osoba nebude dominantní prvek na fotografii.

Kdy používat krátké ohnisko u fotek lidí

35mm používám v těchto případech:

• když chci zabrat kromě focené osoby i její okolí
• v případech kdy chci pracovat s perspektivou a chci využít skutečnosti, že bližší objekty budou na fotce větší
• v situacích kdy není dost místa, abych si mohl od focené osoby dostatečně poodstoupit

Všechny níže uvedené ukázky jsou pořízené na Fujifilm X-E2 s objektivem Fujifilm XF23mm f/1.4. Protože má fotoaparát APS-C snímač, je výsledný úhel záběru podobný, jako 35mm objektiv na fotoaparátu se snímačem o velikosti kinofilmového pole.

Toto je ukázka situace, kdy jsem využil zvýrazněné perspektivy. Použil jsem krátké ohnisko a stál jsem blízko u focené osoby. Díky tomu zabírá na fotce hodně místa a zároveň je vidět okolní prostředí. Na okrajích nástupiště metra je hezky vidět, jak se objekty s rostoucí vzdálenosti od objektivu zmenšují a sbíhají se do středu snímku. V této situaci bylo místa poměrně dost i pro focení s delším ohniskem, ale výsledek by vypadal zase jinak.

35mm ohnisko je perfektní pro focení lidí v běžných situacích. Při posezení v kavárnách, restauracích a hospodách můžete fotit lidi u stolu aniž byste se museli nějak přemisťovat. Spolu s focenými lidmi bude zabrané i jejich prostředí, ale stále budou focené osoby dominantním prvkem na fotografii.

Jsou situace, kdy je nutné použít krátké ohniska kvůli nedostatku prostoru. Třeba zde se fotilo v malé místnosti, kdy kolem postele bylo tak 30cm místa ze všech tří stran. Nebylo kde poodstoupit, s delším ohniskem jsem pak mohl zabírat akorát detaily a i to bylo problematické. S kratším ohniskem jsem mohl zabírat i celou postavu. Všimněte si ale, co udělala zvýrazněná perspektiva s hlavou – když ji srovnáte třeba s nohami modelky, tak je vidět jak bližší části fotky vypadají větší než ty vzdálenější.

Zde je na první pohled použito krátké ohnisko ze stejného důvodu. V prvním případě jsem použil krátké ohnisko jen proto, že za mnou byly stromy a keře, takže kdybych fotil s delším ohniskem, nemohl bych pořídit podobný záběr aniž by se mi tam nepletlo něco dalšího. A musel bych stát už dost daleko. U druhého záběru nebyl ani takový problém místo – zde jsem si mohl ještě pár metrů poodstoupit. Krátké ohnisko zde ale mělo za následek toho, že začátek jeskyně vypadá větší a s rostoucí vzdálenosti se zmenšuje. Chtěl jsem mít focené slečny ohraničené jeskyní a pro tyto účely bylo kratší ohnisko vhodnější.

Zde bylo cílem zachytit spolu s focenou modelkou co nejvíce okolního prostředí. Hned naproti gauče bylo velké okno, které zajistilo hezké nasvícení scény. Tady je vidět jak se gauč směrem k objektivu zvětšuje a jeho levá strana je mnohem větší, než ta vzdálenější pravá. Stejně tak i modelka má nohy blíže objektivu a ty jsou tak trochu větší, než ve skutečnosti jsou.

 

Při focení lidí s 35mm ohniskem s podobnou kompozicí (tedy pohled na část postavy od pasu výše) budete v pohodě. Kdyby byly obě ruce stejně viditelné, bylo by vidět že část u pravého ramene modelky by byla trochu menší, než ta co je blíže. Ale na první pohled si nikdo ničeho nevšimne. Problém by byl kdyby měla modelka ruku nataženou třeba směrem k objektivu, tam by to bylo už velmi znatelné.

V obou případech foceno na stejné ohnisko. V prvním snímku je vidět, že modelka i světlo je ve stejné vzdálenosti, takže je poměr jejich velikostí stejný, jako ve skutečnosti. Na druhém snímku ale stála modelka blíže objektivu a všimněte si, že oproti prvnímu snímku je její hlava větší, než ty světla na pozadí. U těch kratších ohnisek se prostě dá velmi dobře pracovat s perspektivou a různě ji využívat.

 

Tento portrét vznikl zcela náhodně při procházení Pražských ulic. Viděl jsem slečnu co sedí za sklem v kavárně. S krátkým ohniskem jsem se musel přiblížit až těsně ke sklu a díky tomu jsem mohl navázat oční kontakt a zachytit tento záběr. Protože jsem stál hned u slečny, je zachycená přes celou plochu snímku. Pozadí kavárny je pak díky použitému ohnisku menší a focená osoba je tak lépe zasazena do prostředí ve kterém se nachází. S delším ohniskem bych musel stát dále, pozadí kavárny bylo větší a působilo by že je blíže – perspektiva by byla potlačena. A mimochodem, 35mm ohnisko je skvělé pro focení street fotografií – nutí vás jít co nejblíže foceným osobám. Ale zase ne tak blízko, abyste jim sluneční clonou šťouchali do obličeje 🙂

Další příklad situace, kdy je kratší ohnisko vhodnější. Mezi skalami bylo sice dost prostoru abych si poodstoupil, ale když se dostal kouř před obličej modelky, měl jsem s krátkým ohniskem možnost velmi rychle změnit pozici a pokračovat ve focení. S delším ohniskem bych se kvůli úzké mezeře ve skále nemohl tolik pohybovat a měl bych omezené možnosti jak komponovat.

Ukázka blízkého portrétu s krátkým ohniskem. Jasně, že zde došlo k deformaci obličeje vlivem perspektivy. Nicméně, nejde o „seriózní“ portrét, deformace není tak znatelná a nepůsobí nelichotivě a hlavně – lidé jsou na podobnou deformaci zvyklí když se fotí mobilem. Takže i když někdy uděláte podobný portrét s krátkým ohniskem, svět s nezboří. Jen si prostě dávejte větší pozor a pokud se snažíte o klasický portrét, raději sáhněte po delším ohnisku. Pro kreativní využití se ale nenechte omezovat.

Shrnutí

I s krátkým ohniskem lze fotit lidi. Má to určité výhody a nevýhody a pokud je budete znát, můžete s tím skvěle pracovat. Pokud jste ještě s tak krátkým ohniskem lidi nefotili (třeba protože vám nějaký „profík“ řekl že se to nesmí), zkuste si to. Třeba si to oblíbíte a nebo se naopak utvrdíte, že vám pro focení lidí sednou spíše delší ohniska. A nebo naopak přijdete na to, že lepších výsledků dosahujete ještě kratšími ohnisky.

Pokud se chcete dozvědět o focení portrétů více, přečtěte si mou knihu Jak na focení portrétů, nebo se stavte na můj portrétní workshop, ve kterém ukazuji jak pracovat s focenými lidmi a jak využít dostupné denní světlo.