Tři roky s Fujifilmem

Často narážím na dotazy, jak jsem spokojený se svou Fujifilm výbavou. Na toto téma jsem napsal v době přechodu dost článků a naposledy před dvěma roky jsem sepsal shrnutí Rok s bezzrcadlovkou, rok s Fujifilmem. Jenže od té doby se dost věcí změnilo a článek už není aktuální. A abych nemusel pořád lidem znovu sepisovat své dojmy, pojmu to podobou článku.

Pokud se nechcete proklikávat předchozím článkem (ve kterém jsou i odkazy na starší články o tom co mě k tomu přechodu vedlo), tak jen stručně: fotil jsem dlouho Canon APS-C zrcadlovkama a v roce 2015 jsem přemýšlel, jestli se vydat cestou fullframe zrcadlovky, nebo přejít na bezzrcadlovku od Fuji, která má ale APS-C snímač. U zrcadlovek mě štvalo nejvíce nespolehlivé ostření i u drahých modelů, a pak trochu rozměry a váha výbavy. Fuji mě okouzlilo nejen přesným ostřením, ale taky elektronickým hledáčkem díky kterému jsem viděl jak bude výsledná fotka vypadat. A tak jsem přešel.

Jenže v té době jsem si dost pohoršil oproti zrcadlovce. Především rychlost ostření (a celková rychlost přístroje) byla horší a co mě ovlivnilo asi nejvíce byla práce s blesky. V té době neexistovalo žádné řešení, které by umožnilo používat blesky v režimu TTL a HSS. Byl jsem tak nucen používat při focení s blesky ND filtry, což je hodně zdlouhavé a nepraktické řešení.

Moje aktuální výbava – takto jsem třeba vyrážel na focení kalendáře vzpěraček. Mimo to mám ještě jeden blesk Godox TT685F a taky objektiv Fuji 55-200mm. Nejlepší na tom je, že vše (kromě stativů a softboxů) se vlezlo do mého malého 20l batohu od Peak Design. To je na Fuji hodně sympatické – i když máte kvalitní pevné světelné objektivy, stejně zaberou jen málo místa. A třeba má stará X-E2 je skvělý záložní foťák, protože bez objektivu nic neváží a je to placka, která se vleze všude.

Od té doby ale Fuji udělalo pořádný pokrok ve svých foťácích a jejích firmwarech. Můj tehdejší model X-E2 mě svým obrazovým výstupem nijak neomezoval, ale protože mě focení živí, chtěl jsem mít něco, s čím se mi bude pracovat lépe a pohodlněji. Tak jsem přešel na X-T2. A rovnou jsem si pořídil 4 blesky od firmy Godox, které v kombinaci s Fuji dokážou pracovat v režimech TTL i HSS. Po tomto přechodu na novější výbavu jsem se pocitově vrátil co se týká rychlosti a pohotovosti focení na úroveň mé předchozí zrcadlovky ale s tím rozdílem, že zůstaly všechny výhody bezzrcadlovky v podobě přesného a spolehlivého ostření a taky elektronického hledáčku.

S tou sestavou fotím už přes půl roku a jsem teď v situaci, ve které jsem poprvé v životě. Mám konečně výbavu, se kterou jsem spokojený tak, že mi v podstatě nic nechybí. Technika mě přestala omezovat a jediné omezení je v mých schopnostech. Naprostá většina věcí které mě na Fuji vadily se tím vyřešily.

Celkově se Fuji za ty tři roky hodně posunulo. Dříve to byl systém pro spíše nenáročné fotografy, nebo ty, pro které je velikost a váha techniky klíčová. Dnes v nabídce najdete modely pro různé určení. Od těch kapesních, až po obludy jako je třeba X-H1 (viz mé postřehy z testování X-H1), která se svou velikostí blíží zrcadlovkám. Stejně tak nabídka objektivů se neskutečně rozrostla a je tak na výběr od maličkých pevných skel až po monstra typu 200mm f/2. Jde ale i o spoustu drobností – foťáky teď mají i joystick pro rychlejší změnu ostřících bodů, vyšší modely mají dva sloty na karty, v nastavení jde přizpůsobit i chování AF-C ostření a celkově působí celý systém už dospěle.

Nechybí (mi) fullframe?

Další věc je velikost snímače…u Fuji jste odkázání jen na APS-C. Případně potom střední formát v podobě modelu GFX 50s. Právě absence fullframe foťáků spoustu lidí od Fuji odrazuje. A já to chápu. S fullframe foťákem má člověk o něco lepší kvalitu fotek a zároveň 1,5x menší hloubku ostrosti. Občas pokukuju po bezzrcadlovkách od Sony. Jenže reálně mi u Fuji s 56mm f/1.2 hloubka ostrosti naprosto dostačuje – je to ekvivalent 85mm f/1.8 na fullframu. Jediné co by se mi občas hodilo by byla menší hloubka ostrosti u širšího skla. Mé Fuji 23mm f/1.4 je ekvivalent 35mm f/2.1 u fullframu. Při focení na to kratší ohnisko by se mi občas hodilo mít možnost pozadí rozostřit ještě o kousek více. Ale není to takový problém, aby mě to nutilo investovat takové peníze do nového systému, který by byl o dost větší a těžší. Ale uvidíme časem. Jedna věc je, že jsem se současnou výbavou spokojený. Druhá věc je pak fakt, že stejně mívám období, kdy pokukuju po něčem „lepším“. Dokonce mám občas dny, kdy si pohrávám s myšlenkou focení na středoformát…ale vzhledem k mým zakázkám je to zatím nejen zbytečné, ale i dost nerozumné.

56mm f/1.2 na plně otevřenou clonu má krásnou kresbu a příjemný bokeh. Tady mi fakt fullframe nechybí.

I při focení z dálky je na f/1.2 pozadí příjemně rozostřené.

U 23mm je to na f/1.4 už trochu horší, ale při správné volbě pozadí a úhlu záběru se s tím dá pracovat a nijak zásadně mě to neomezuje.

Co mě na Fuji aktuálně vadí:

• pomalost a hlučnost některých pevných objektivů – například mé 23mm f/1.4 a 56mm f/1.2 jsou pomalé a hlučné. A nejsou odolné vůči prachu a vodě. Moc si přeju aktualizovanou mark II verzi těchto objektivů. Po optické stránce můžou zůstat jak jsou (s výstupem jsem spokojen), ale chtěl bych aby měly ostření a odolnost jako například 90mm f/2.
• mřížka v protisvětle – pokud se fotí v přímém protisvětle, tak pod určitým úhlem dopadu světla se na fotce v oblasti světelného závoje vytvoří na fotce textura mřížky, která se nedá nijak odstranit. Neobjevuje se pokaždé, ale na můj vkus až dost často. Vypadá například takto. Jde o 300% přiblížení a dost extrémní podoba, častěji je mřížka méně nápadná.
• náročnější zpracování rawů – kvůli X-Trans masce je jejich vyvolání náročnější na výkon počítače a zpracování velkého množství rawů tak zabere dost času. Navíc pro nejlepší vykreslení drobných detailů je vhodnější použít pro vyvolání Iridient Developer nebo Iridient X-Transformer (ten převede rawy do předzpracovaného DNG pro další práci v Adobe aplikacích) – Adobe aplikace samy o sobě nedostanou z Fuji rawů tolik detailů.
• displej nelze vyklápět úplně – v tom mi vyhovoval více můj starý Canon, který umožňoval displej vyklápět libovolně a displej se dal vyklopit i pro focení autoportrétů. U Fuji jde displej takto vyklopit jen u nového modelu X-T100.

Jak vidíte, jsou to jen drobnosti. Dlouze jsem přemýšlel jestli mi nevadí ještě něco dalšího ale zdá se že ne.

Shrnutí – Fuji po letech

Abych to nějak shrnul… s Fuji jsem aktuálně hodně spokojen. Nijak mě neomezuje, umožňuje mi tvořit fotky které tvořit chci a pracuje se mi s nim maximálně dobře. Samozřejmě že si časem koupím něco novějšího a lepšího. Za pár týdnů se snad na trh dostane model X-T3, který bude představovat novou generaci ve Fuji modelech a přinese zase další zlepšení. Ale není to něco, co bych nutně potřeboval a co by nějak zásadně ovlivnilo způsob jakým fotím. Ale hodnotím to čistě z pohledu portrétního fotografa.

Sami se můžete přesvědčit, co se mi daří s touto výbavou pořizovat. Nejčastěji sdílím fotky u sebe na Facebooku, Instagramu nebo pak na 500px.

Pokud na Fuji přecházíte a nedaří se vám s foťákem sžít, nabízím i individuální kurz na ovládání Fuji foťáků, kde vám ukážu jak si jej přizpůsobit svým potřebám a dostat z něj maximum 🙂 A pokud chcete na Fuji přejít, doporučuju nakupovat ve Fujifoto.cz 🙂