Jsem na několik dní doma u rodičů na Moravě a dnes jsem měl v plánu pracovat. Jenže když jsem tak seděl zavřený doma v temném pokoji a sledoval jak je venku krásně, popadl jsem foťák a šel se projít. Původní plán byl focení lidí na náměstí. Jenže když jsem po dvou dnech co jsem byl zavřený vyšel mezi lidi, cítil jsem se nějak divně 🙂 Navíc takhle v malém městečku je to úplně něco jiného než v centru Prahy.
Když jsem dorazil na Místecké náměstí, ani jsem nakonec nevytáhl foťák. Bylo tam opravdu málo lidí a navíc nikdo mě nezaujal.Přehodnocoval jsem svůj plán a vydal se směrem do parku. Tam bylo taky prázdno a jediná zajímavá ženská byla mladá maminka na dětském hřišti v parku. Pud sebezáchovy mi však nedovolil tam s foťákem jít, abych nebyl označen za úchyla, pedofila, nebo bůhvico dalšího.
Pokračoval jsem tedy dále k řece a v tu chvíli mi bylo jasné, že ten den asi lidi nenafotím. Prostě samí obyčejní, ničím nezajímaví (pro mě) lidi. Když jsem kráčel podél řeky, všiml jsem si, že místy lítá dost racků. Tak se zrodil nápad na jejich nafocení. Jenže jsem hledal vhodné stanoviště – takové, kde bych se k nim dostal co nejblíže.
Šel jsem dále podél řeky, přešel na druou stranu a až v místě soutoku Ostravice a Morávky jsem narazil na místo, kde se k nim dalo dostat blíže. Nasadil jsem svůj starý setový Canon 55-200mm f4,5-5,6 II USM a dal se do focení.
Mé první stanoviště se zdálo na první pohled vhodné, ale ten ostrůvek z kamení byl kompozičně k ničemu. Rozděloval scénu na dvě části a racci často byli přes ostrůvek.
Další problém byl v pozadí. Objektiv nebyl dostatečně světelný k hezkému rozmazání pozadí. Navíc focení ptáci byli dost daleko. Kdyby byli blíže, pozadí by se rozmazalo lépe. Další důvod ke změně pozice.
Obrovský problém při focení racků byl v ostření na ně. Fotil jsem kontinuálním režimem, kdy foťák zaostřoval neustále na středový bod. Vzhledem k členitému pozadí a malým rackům se AF s oblibou chytal úplně něčeho jiného. Navíc udržet racky uprostřed záběru byl problém.
Další problém byl s kompozicí. Většinu fotek jsem odstranil právě z důvodu, že byli buď na špatném pozadí, nebo nebyli v záběru celí a nebo z něj vylétavali. Tyhle fotky berte jako ukázku, jak se to dělat nemá 🙂
Z tohoto stanoviště jsem fotil proti slunci. Vytvářelo to zajímavý efekt, když byli natočeni takto. Slunce krásně osvítilo jejich křídla.
Líbily se mi nízké průlety těsně nad hladinou. Jen je racci prováděli jen výjimečně a málokdy jsem na ně měl zrovna namířeno.
Zkošel jsem fotit i kachny, co proletěly těsně kolem mě…ale byly až moc rychlé 🙂
Při focení jsem si toho nevšiml, ale racci se tam tak honily za létajícím hmyzem. Ani v hledáčku to nešlo vidět…až na fotkách šly ty mouchy vidět.
Fotit racky takhle zepředu, nebo zezadu bylo fajn, ale dost obtížné. Na většině fotek to totiž vypadá hodně blbě – jen jako bílá čára. Tady je hezky vidět ocas, hlava a křídla jsou hezky nakloněny. Jen technická kvalita fotky pokulhává.
Úžasné na raccích byla jejich schopnost změnit v několika milisekundách směr letu.
A tady nejlepší fotka z dnešního lovu racků. Tady vidíte, jak racek pronásledoval mouchu a rychle se za letu stočil, aby ji polapil.
Těšil jsem se na více záběru přistávajících a vzlétajících racků, ale bylo to opravdu těžké zachytit. Všiml jsem si toho často až když bylo pozdě.
Jak vidíte, s pozadím jsem bojoval po celou dobu focení.
A nakonec jedna vzletová
Tipy na focení letících ptáků
- Chce to dlouhé ohnisko. Měl jsem 200mm a často to bylo málo. Racci se drželi docela daleko i když jsem se k nim přibližoval. Sice se časem trochu „otrkali“ a přestali si mě tolik všímat, ale i tak si drželi dostatečný odstup. Za celou dobu focení jsem ani jednou nepoužil zoom, proto by se dal v klidu použít i objektiv s pevným ohniskem.
- Ve foťáku jsem si zapl kontinuální zaostřování (u Canonu AI Servo), kdy foťák po namáčknutí spouště neustále zaostřuje na zvolený bod. Samozřejmě jsem používal středový bod s tím, že fotky prostě ořežu.
- Fotil jsem většinou v dávkách – nastavil jsem sekvenční snímání a pokaždé se snažil udělat alespoň 2 záběry. Když jsem viděl, že je to mimo, spoušť jsem pustil a snažil se rychle fotky vymazat. Když to vypadalo stále zajímavě a pták letěl po zajímavé trajektorii, držel jsem spoušť i nadále.
- Rozhodně nemá cenu řešit kompozici při focení. Racci létají tak rychle a jsou schopni během vteřiny změnit směr, kterým letí. Nikdy nevíte, kde se bude racek nacházet za vteřinu a jak přitom bude vypadat. Snažte se je držet uprostřed a zbytek oříznete v počítači.
- Výhodu mají hráči počítačových her. Konkrétně stříleček. Při focení a sledováním rychle se pohybujících racků jsem si vzpomněl na mládí strávené u stříleček. A opravdu je to velmi podobné…zkuste si udržet letícího racka uprostřed hledáčku po dobu alespoň několika sekund. Velká výzva.
- Připravte si dost místa na kartě. Nafotil jsem přes 700 fotek a průběžně je rychle promazával. Více než 95% byl odpad.
- Hodně záleží na momentu, kdy stisknete spoušť. Racek může v jednu chvíli vypadat krásně, jenže o pár milisekund později je z něj jenom bílá čára. Proto se vyplatí fotit v dávkách a čím rychlejší sériové snímaní, tím lépe.
- V hledáčku vidíte jen velmi malou část scény (čím delší ohnisko, tím menší část) a tedy je těžké zaměřit racky. Fotil jsem s oběma očima otevřenýma. Pravým okem jsem zaměřoval racky co jsem fotil a během toho jsem se snažil levým okem střídavě koukat, kde se pohybujou aktuálně. Vyplatí se zaměřit si do hledáčku jednoho racka a toho chvíli sledovat. Naopak taktika skákání od jednoho racka k druhému se mi moc nevyplatila.
- Čím déle budete fotit, tím více budete vědět, kdy se vyplatí mačkat spoušť. Chce to trénink. Ze začátku jsem mačkal pořád, později jsem věděl, kdy to nemá cenu.
- Hlídejte si časy, které vám vychází, abystee zabránili rozmazaným snímkům. Doporučuju časy 1/1000s a rychlejší.
- Užívejte si to – já měl třeba radost z toho, když jsem dokázal sledovat jednoho racka co nejdéle i v případě, kdy prolétaval blízko kolem mě. Čím více vás to bude bavit, tím lépe 🙂
