Fotit akty jsem měl v plánu už dlouho. Už začátkem roku 2012 jsem si říkal, že si to chci vyzkoušet (tenkrát jsem o tom psal v mých plánech na rok 2012). Ale nějak jsem to dlouho odkládal…jednak jsem si na to moc netroufal a taky je trochu obtížnější sehnat někoho na focení aktu 🙂
Teprve před několika dny jsem na Facebooku viděl odvážnější fotku Adél. A protože jsem ji focení sliboval už snad rok, napadlo mě ji nabídnout focení aktu. Souhlasila a hned jsme se domluvili. Zařídila k focení byt od její kamarádky Terky a já mezitím vymýšlel, co a jak budu fotit. Původní plán byl, že seženu nějaký tmavý přehoz a budu fotit akty s čistě černým pozadím. Chtěl jsem se hlavně zaměřit slabé nasvícení jen určitých částí těla a pohrát si se světly a stíny. Bohužel se nepodařilo sehnat nic, co by posloužilo jako tmavé pozadí. Už jsem to focení chtěl odvolat, ale pak jsem si řekl, že nemám co ztratit. V nejhorším případě jsem byl připravený na to, že udělám jen pár klasikých portrétů a pak zmizím. Ani jsem nevěděl, jak to bude v bytě Terky vypadat.
V tomto fotoreportu, stejně jako v předchozích, zveřejním více vybraných fotografií. I takových, se kterými nejsem úplně spokojený. V takových případech se ale pokusím uvést, co mi na dané fotce vadí, nebo co bych případně udělal jinak. Ty mé nejpovedenější fotky dávám na 500px a do svého portfolia.
Jako první jsme začali fotit u červené zdi v obýváku. Nasvíceno pomocí externího blesku s 60x60cm softboxem, který byl umístěn po mé levé straně. Asi 1,5m od holek. Pro začátek bylo dobré se nejdříve rozfotit na klasických portrétech. Je lepší, když se lidi které fotíte nejdříve trochu rozkoukají a zvyknou si na to focení. Pak už není takový problém postupně ubírat na oblečení 🙂
V poslední době mám při focení štěstí na černé kočky (viz závěrečné fotky z tohoto focení s Terkou). Bylo skvělé toho využít při focení, zvířata jsou skvělé pro rozptýlení, jen je občas složitější je přimět k tomu, aby chvíli zůstaly 🙂 Když jsem fotil tyto snímky, ještě jsem vůbec netušil, co a jak budu fotit dále. Nějak jsem prohlídl byt a vůbec mě nenapalo, co a jak. Proto jsem nafotil alespoň toto, abych v případě že mě nic dalšího nenapadne, neodešel úplně s prázdnou.
Po focení u červené stěny v obýváku jsme se přesunuli do ložnice. Ta byla dost malá, ale naštěstí se prostor ložnice dal zvětšit tím, že jsem mohl fotit z chodby. Zde jsem umístil externí blesk po pravé straně postele. Snažil jsem se hodně využít i denní světlo zapadajícího slunce. U fotek v leže jsem umístil blesk trochu výše a softbox jsem nasměroval dolů, aby byla tvář dobře nasvícená.
Při focení v posteli je skvělé využít podobné pózy. Vynikne tak hezky zadeček a modelce se tak trochu usnadní problémy s umístěním rukou. Zde jsem trochu zápasil s ostřením proti silnému protisvětlu. Taky jsem bojoval s odlesky na objektivu – bylo potřeba nasměrovat objektiv tak, aby odlesky nebyly moc rušivé, nebo na nevhodných místech.
U stejné pózy lze komponovat i jen část s rukama a obličejem.
I přestože se mi nepodařilo sehnat k focení nic pro focení na černém pozadí, zkusil jsem experimentovat a využít stávajících podmínek. Zatáhl jsem žaluzie a pohrál si s nastavením expozičního času a manuálního nastavení síly záblesku. Protože v ložnici byly bílé zdi, bylo těžké nějak přesněji pracovat se stíny – světlo z blesku se odráželo po místnosti a nebylo to úplně ono. Tedy v rámci možností se to jaksi dalo zvládnout, výsledky ale nejsou úplně přesvědčivé. Třeba u té fotky v leže jsem si nevšiml vlasů pod bradou a ve výsledku to působí rušivě. Přikládám to sem hlavně proto, že tyto snímky vedly k dalšímu nápadu. Jak vidíte na fotce vlevo, světlo pronikající přes žaluzie dělalo zajímavé pruhy na fotce. To mě vedlo k nápadu na jeden experiment. Jen se zrovna slunce schovalo za mrak, tak jsem se mezitím pustil do jiného experimentu…
Nastavil jsem blesk na plný výkon, sundal softbox a blesk nasměroval do rohu místnosti. Navíc jsem vytáhl na hlavě blesku tu vysouvací rozptylku (u Canonu 430 EX II). Takže část světla dopadla přímo z blesku na modelku. Byl to takový pokus o high key fotografie.
Konečne pak vylezlo slunce a já se rychle pustil do mého experimentu se žaluziemi. Problém byl v tom, že se intenzita světla často měnila, protože slunce neustále zalézalo pod mraky. Někdy bylo nasvícení měkčí, jindy byly zase stíny ostřejší. Proto to bylo dost těžké nějak vychytat, protože když už jsem ladil nastavení foťáku a začínal jsem být spokojený, zase se to celé změnilo. K dispozici byl jen malý kousek bílé zdi. Nalevo byly dveře a napravo zase skříň. Problematické bylo i hledání místa k focení – neustále jsem lezl do záběru svým stínem.
Co se týká nastavení fotoaparátu, fotil jsem v plně manuálním režimu a snažil jsem se spíše o podexponované snímky. Při světlejších snímcích se potom pruhy od žaluzií dost ztrácely a docházelo k výrazným přepalům (především v červeném kanálu).
Toto je asi má nejoblíbenější fotka z toho dne. Pořízená zrovna v době, kdy bylo slunce za mrakem a svítilo slaběji a světlo bylo měkčí. Dost jsem zvedl ISO (konkértně na ISO 1250) a fotku podexponoval. V postprocesu jsem fotku zesvětlil a šum dále vzrostl. Nicméně u tohoto snímku se mi to líbilo natolik, že jsem ještě při vyvolávání RAWu vypl vyhlazování a nastavil to tak, aby byl šum co nejvýraznější. Správnou kompozici jsem netrefil přímo při focení, tak jsem si pomohl ořezem.
Postřehy z prvního focení aktu
Byla to pro mě zajímavá zkušenost a z focení jsem měl radost. Z počátku jsem se držel osvědčených postupů, udělal klasické portréty, nějaké ty postelové glamour fotky a když už jsem věděl, že mám pár povedených záběrů, pustil jsem se do experimentů. Při focení jsem si všiml stínů ze žaluzií a rovnou tomu přizpůsobil focení.
I když se mi nepodařilo nafotit to, co jsem měl původně v plánu, vůbec jsem toho nelitoval. Naopak jsem se uvolnil a plně se soustředil na možnosti, které jsem díky daným podmínkám měl. I když jsem při focení trochu zápasil s vymýšlením nápadů na další fotky. Bylo to k večeru a já byl docela unavený, tak mi to moc nemyslelo. Holky byly naštěstí trpělivé.
Co se týká focení úplně nahé slečny, tak musím říct, že focení slečen v prádle je dobrá příprava na akty. Když jsem fotil někoho v prádle poprvé, byl jsem z toho docela nervózní. Teď už mi to přijde úplně normální. A jak jsem zjistil, tak to beru úplně stejně i když se modelka svleče před foťákem úplně. Mé původní obavy z toho, že mě to bude nějak rozptylovat, byly zbytečné. Takže pokud se focení aktu obáváte, nacvičte se na fotkách v prádle…to vás docela dobře připraví 🙂
Jediné co mě snad trochu rozptylovalo bylo to, že pro Adél to bylo úplně první focení a rovnou pózovala nahá. Tak jsem ji nechtěl moc dlouho trápit a snažil jsem se to vše odfotit co nejrychleji.
Jako další cíl teď mám studium cizích aktů. Potřebuju si nastudovat různé pózy a typy svícení tak, aby to vypadalo co nejlépe. Z mých zkušeností jsem vypozoroval, že čím méně toho modelka na sobě má, tím těžší je focení. Zvlášť když na sobě slečna nic nemá, je velmi snadné zachytit buď lacině vypadající fotku, nebo taky nelichotivou. A to i když je slečna krásná…kombinace špatné pózy a svícení fotku úplně zničí.
Až se vrátím do Prahy, budu se snažit focení aktu trénovat nějak aktivněji, abych si rozšířil portfolio i v této oblasti. Za každé sdílení a komentáře budu moc rád 🙂 A jako vždy, i tentokrát upozorním na mou knihu Jak na focení portrétů. Koupí knihy mě můžete podpořit v dalším publikování podobných fotoreportů a navíc v knize najdete přehledně uspořádáné informace, které vám pomůžou při fotografování lidí.
1 odpověď