Už delší dobu mám spadeno na sportovně zaměřené portréty. Při mém nedávném pobytu na Moravě mi bohužel kvůli dešti odpadlo focení běhu. A to rovnou 2x. Ale pořád jsem to měl v hlavě. Pak mi při flákání se na Facebooku vyskočila fotka, na které je zachycená Mirka před svou změnou a po změně postavy. V rychlosti jsem prolítl její Facebook stránku a bez váhání ji kontaktoval. To co dokázala na mě zapůsobilo a moc se mi líbil styl, jakým to celé popisovala. Sám jsem si prošel pořádnou změnou postavy, tak vím jaký je to pocit (viz článek „Proč cvičím, aneb má cesta z obezity„).
Domluva to byla rychlá a hned na víkend jsme domluvili focení. Do poslední chvíle jsem nevěděl, co a kde vlastně budeme fotit. Tedy měl jsem v plánu fotit hlavně na černém pozadí u sebe doma, ale do poslední chvíle jsme nebyli ještě domluveni. V tu neděli bylo ale docela hezky, tak jsme se shodli, že půjdeme fotit ven. Mirka chtěla fotit v nějaké lokalitě, která by se hodila k fotkám, na kterých bude kladen důraz na svaly a sílu. Tedy perfektní příležitost navštívit nějaký opuštěný objekt. Napadla mě Pragovka, ta je ale podle posledních komentářů dost hlídaná.
Naštěstí mám ale Fototipy a díky nim jsem si vzpomněl na objekt bývalé vápenky kousek od mého baráku. Což se krásně doplňovalo s původní myšlenkou focení na černém pozadí, jako záložní plán 🙂
Ten den bylo sice hezké počasí a teplo (tedy pořádné horko), ale na obloze byl takový nezajímavý opar. Což se ale dalo dobře využít – tvořilo to hezky měkké světlo. Ale já potřeboval k maximálnímu zdůraznění svalů silný zdroj světla. Vzal jsem sebou externí blesk a taky můj skládací softbox o rozměrech 60x60cm (skvělá investice, konkrétně jde o tento softbox). Bylo to poprvé, co jsem ho bral ven a byl jsem zvědav na výsledky.
Nejdříve jsme začli fotit v opuštěném objektu. Jen bylo neděle odpoledne a v areálu zrovna probíhala airsoftová bitva. Tedy to jsme zjistili až potom, co jsme našli místo k focení a začali fotit. Naštěstí s „vojáky“ byla domluva a dohodli jsme se, že to do půl hoďky odfotíme a pak jim to uvolníme. Šli po sobě střílet jinam 🙂
Fotka vlevo je jedna z prvních. Když jsem si rozbaloval softbox, rozhlížel jsem se kolem a promýšlel, kde s focením začneme. Toto okno bylo prvním kandidátem. Dalo se použít k zarámování fotografie. Nahoře jsem schválně nechal prostor nad deskou. Působí to na mě lépe. Softbox byl umísten po mé pravé straně. Což je vidět na stínu vrženém na levé ruce Mirky. Tím, že byl zdroj světla umístěn ze strany, lépe vynikly jednotlivé svaly a křivky těla. Pozadí jsem chtěl mít trochu tmavší, proto jsem fotil v manuálním režimu. Změnou expozičních režimů na foťáku jsem měnil světlost celé scény a změnou síly záblesku jsem poté ovlivňoval světlost Mirky.
Fotka vpravo jsem si oblíbil kvůli použité póze, výrazu v obličeji a taky kvůli zajímavé zdi. Zde byl blesk umístěn po mé levé straně.
Z těchto dvou fotek mám asi největší radost. Líbí se mi póza, nasvícení, zvýraznění všech svalů, výraz v obličeji i zvolené pozadí. U fotky vlevo byl blesk umístěn po mé levé straně a u druhé fotky zase po mé pravé straně. U pravé fotky si všimněte, jak má Mirka opřenou nohu o kámen a zároveń to, že je to focené z podhledu. Dodáva to na důležitosti, velikosti a … teď mě nenapadá to vhodné slovo, jak to pojmenovat 🙂
Po foceí u té barevné zdi jsme vyklidili prostor, ať se tam opět může sřílet. Vydali sjme se cestou zpátky a hledali zajímavou cestičku, kde by se daly nafotit fotky při běhání. Nejenom že jsme takovou cestu našli, ale hned u ni byl obrovský kopec, do kterého vedla tahle cestička. Po nafocení klasických běžeckých fotek jsme se pustili i do běhání do kopce a zase dolů.
Ale řeknu vám tajemství, tady už Mirka neběhala 🙂 Kopec byl opravdu hodně strmý a já sám jsem při focení měl co dělat, abych nesletěl dolů. U statických snímků, které měly znázorňovat pohyb byl problém s tím, že to vypadalo pořád nepřirozeně a staticky. Nakonec pomohla maličkost – zkusil jsem říct Mirce, ať rozhýbe rukama, stejný pohyb jako při běhu. Hned to bylo lepší a výsledky vypadaly věrohodněji. V obou případech svíceno z mé levé strany.
Zde jsem si hrál s intezitou blesku. Změnil jsem expozici ve foťáku a ztmavil okolí. Naopak jsem zesílil blesk. Výsledek je vidět zde. Vlevo už jsem to dost přehnal a vypadalo to docela divně. Nicméně po zkušebním převodu do ČB se mi začla fotka zdát zajímavá. Sám se ale rozhoduju, jestli líbí/nelíbí. Dejte vědět v komentářích názor! 🙂
U fotky vpravo je i okolí světlejší, ale zdůraznily se svaly. Především na rukou a zádech. Líbila se mi kompozice s cestičkou a využití stromu. Později když jsem na fotce pracoval v počítači mě ještě napadlo, že by mohlo být zajímavé ještě udělat podobný záběr, ale naširoko se zabranou cestičkou. I zde byl blesk umístěn vlevo z mé strany.
A pak ještě jedna strečinková. Vzniklá póza se dala velmi dobře kompozičně využít. Stejně tak cestičku mizející v dáli. Blesk byl umístěn vlevo a byl umístěn trochu výše, nasměrovaný dolů.
Po focení v lese jsme se ještě přesunuli ke mě, když jsme to už měli takový kousek. Focení svalů mám v těchto podmínkách vyzkoušeno na sobě. Líbí se mi, jak se dá bočním nasvícením pracovat se zvýrazněním jednotlivých části těla. A taky to, jak se některé stinné oblasti přecházejí plynule do černého pozadí. Jak je vidět z intenzity světla, blesk byl umsístěn přímo vpravo z mé strany, těsně u pravé ruky.
A nakonec poslední z domácího focení. Zde jsem se snažil o minimální nasvícení, které osvítí jen malou část postavy – jen Mirčin levý bok a obličej. Část světla dopadla i na druhou stranu. Blesk byl umístěn po mé pravé straně, z boku Mirky. Tedy mírně za, aby nenasvítil i břicho a zbytek postavy.
A jako bonus pro ty, co se dostali až zde, podívejte se na nějaké backstage fotky z focení v opuštěném objektu 🙂
Ze vznklých fotek mám radost. Cílem bylo zdůraznit svaly a znázornit sílu a to se myslím povedlo. Správným nasvícením lze dosáhnout úžasných výsledků. Při úpravě fotek jsem volil spíše kontrastnější a barevnější úpravy. K danému prostředí a námětu se mi to zde hodilo nejvíce. Otázka je, jak se to bude líbit ostatním. Určitě to nebude pro každého 🙂
Každopádně tím zároveň trochu udávám směr, kterým se budu dále vydávat. Neříkám, že na klasické portréty kašlu, ale tohle je oblast, která mě hodně baví a narozdíl třeba od módy se zde i docela orientuju a mám k tomu blízko. A třeba se brzy konečně dočkám a začnu zase s posilováním. Fitko už mi neskutečně chybí a tohle mě alespoň více motivuje 🙂
Nezapomeňte se ale podívat na Facebook stránky Mirky: www.facebook.com/MiruBilaFitness
Na základě tohoto focení jsem sestavil nabídku pro focení sportovních portrétů. Více o mé nabídce najdete na této stránce.
A pokud se vám mé fotky líbí, mrkněte se taky na mou příručku Jak na focení portrétů. Najdete v ni mnoho mých poznatků z praxe. Je zaměřena především na práci s fotografovanými osobami.
