Test objektivu Fujifilm XF 50-140mm f/2,8 R LM OIS WR z pohledu portrétního fotografa

Nedávno se mi ozvali z Fujifilmu, jestli bych nechtěl kromě foťáku X-A2 otestovat i jejich nejdražší objektiv. I přesto, že osobně teleobjektivy moc nepoužívám, takovou nabídku jsem nemohl odmítnout a pustil jsem se do testování. Spíše než klasickou recenzi bych tento článek rád pojal jen z pohledu portrétního fotografa.

První dojem

Po vytažení objektivu z balíku mě hned zaujalo provedení. Skoro 1kg hmotnosti napovídá, že jde o robustní kombinaci kovu a skla. Jde o opravdu masivní objektiv, zvlášť ve srovnání s malými těly Fuji X fotoaparátů. Moje X-E2 vypadala spíše jako krytka objektivu a celá sestava působila značně komickým dojmem. Zoomovací prstenec je pogumovaný a otáčí se plynule a hladce. Clonový kroužek má trochu tužší chod, než ostatní Fujifilm objektivy, které jsem testoval. Alespoň máte jistotu, že omylem nezměníte clonu.

Jak se s nim fotí

Nejdříve mi přišel opravdu až moc velký na malé tělo X-E2, ale po několika dnech jsem se s nim sžil natolik, že mi během focení vůbec nevadil. Hodně ale pomáhá optická stabilizace, která je opravdu účinná. Výrobce uvádí účinnost 5EV a musím potvrdit, že mě opravdu překvapilo jak objektiv dobře stabilizuje obraz. Hodně je to vidět i v hledáčku, kdy i při menších pohybech rukou obraz stále pevně drží. Párkrát mě až překvapilo, když se mi podařilo po zmáčknutí spouště trochu cuknout s foťákem a přitom z toho vyšla ostrá fotka.

Zoomování je snadné a díky tomu že se objektiv během změny ohniska neprodlužuje, působí mnohem lepším dojmem, než třeba Fuji XF55-200mm teleobjektiv. Je také utěsněn před vodou a prachem, takže vydrží i focení v horších podmínkách. Což ale stejně využijete jen pokud budete mít i stejně odolný fotoaparát, což je v této chvíli pouze model X-T1.

Trochu problém jsem měl s manuálním ostřením. Chod ostřícího prstence je sice hladký, ale trvá docela dlouho než přeostříte z minimální zaostřovací vzdálenosti na nekonečno. I když se to dá urychlit rychlejším pohybem, pořád mi to přišlo docela zdlouhavé.

Automatické ostření je (v rámci možností) rychlé – zde je spíše objektiv limitován rychlostí fotoaparátu a věřím, že na Fujifilmu X-T10 (nebo X-T1 s novou verzí firmwaru) půjde dosáhnout ještě rychlejšího ostření. Ostření je proti některým pevným objektivům Fujifilmu příjemně tiché.

Co mě ale překvapilo a zaujalo je zvuk, který objektiv neustále vydává když je zaplý fotoaparát. Ozývá se i při vypnutí optické stabilizace. Nijak blíže jsem to nezkoumal, ale údajně je to vlastnost a nejde o chybu daného kusu. Nijak ten zvuk neruší, uslyšíte to jen v tichém prostředí když budete mít objektiv blízko u uší.

Největší výhodou objektivu je jeho světelnost – f2,8 po celém rozsahu ohnisek.

Nakonec po více než týdnu používání mi už objektiv nepřišel tak velký a těžký jako ze začátku. Dá se používat i na menších tělech jako je X-E2. Mnohem lepší by to bylo v kombinaci s takovou X-T1 a určitě by k pohodlnosti používání přispěl i přídavný grip.

Pro zajímavost srovnání s nejlevnějším teleobjektivem Fujifilmu. Aktualizovanou verzí XC50-230mm objektivu. Ten vedle 50-140mm vypadal jako hračka.

Obrazová kvalita

Objektiv je hezky ostrý už při plně otevřené cloně a (především u delších ohnisek) má i příjemný bokeh. Nedělal jsem žádné testovací snímky ani srovnávání kresby za použití různých ohnisek a clon. Místo toho jsem s tím nafotil několik zakázek a v naprosté většině případů jej použil pro focení bližších portrétů typu hlava a ramena. Pokud jde o kresbu, nebál bych se jej srovnat třeba s pevným 56mm f1,2 objektivem (ten má samozřejmě výhodu v lepší světelnosti a po zaclonění na f2,8 je pocitově ostřejší než 50-140mm).

Bohužel jsem se během testování nedostal moc k focení venkovních portrétů, takže nemám dost ukázek toho, jak objektiv rozostřuje pozadí.

 

Ukázka účinnosti stabilizace. Foceno s časem 1/15s na ohnisku 140mm za použití clony f2,8. Ostrost není úplně 100%, ale i tak je  výsledek hodně slušný a plně použitelný.

Pro srovnání čas 1/160s, ohnisko 98mm a clona f4,5

100% výřez z jiné fotky s ohniskem 110mm a clonou f2,8. Kresba je měkčí, ale stále je zachováno dost malých detailů v obličeji.

Obrovskou výhodu vidím v použití delších ohnisek a malé cloně f2,8, kdy lze při focení obličeje přes celou plochu snímku dosáhnout krásně malé hloubky ostrosti. Pro podobné ateliérové snímky na plně otevřenou clonu se vám bude hodit ND filtr. Měl jsem světla nastavené na minimální výkon a i přesto byly občas mírně přeexponované.

Při focení portrétů u mě obstál tenhle objektiv na výbornou. Fotilo se s nim dobře a oproti třeba takovému 55-200mm objektivu mu nedělalo problémy ani focení v horších světelných podmínkách. Tyto portréty vznikaly při slabém nasvícení (nasvíceny jen modelovacím světlem studiového světla) a až na trochu pomalejší ostření bylo vše v pohodě. Protože jsem hodně fotil na nejnižší clonové číslo, používal jsem nejmenší velikost zaostřovací oblasti. Proto to bylo trochu pomalejší. Kdybych fotil na vyšší clony (např. f8), mohl bych si dovolit zvolit větší oblast ostření a vše by bylo rychlejší.

Venkovních fotek jsem s nim pořídil minimum. Šneka jsem ulovil jednou ráno, když jsem šel fotit srnky (žádnou jsem ten den nepotkal) a je na tom vidět, jak blízko se dá k foceným objektům přiblížit. Minimální zaostřovací vzdálenost je 100mm. Na druhém snímku pak máte pro představu ukázku rozostření pozadí při 140mm a f2,8 (pořízeno v rychlosti při čekání na bus za ne úplně vhodného světla).

Celkové dojmy

Zpátky jsem jej vracel opravdu s těžkým srdcem. Nafotil jsem s nim několik zakázek, pár desítek osob a ani jednou mě nezklamal.

Ač jsem tak trochu odpůrce velkých světelných teleobjektivů, musím přiznat, že jsem si focení s tímhle teleobjektivem fakt užíval. Zvlášť kombinaci 140mm a světelnosti f2,8. Líbí se mi výsledný efekt při focení obličeje z blízka. Ještě více bych ocenil, kdyby ohnisko končilo na 200mm, těch 140mm mi přišlo na teleobjektiv dost krátkých. Kdybych chtěl pro portréty jen jeden jediný objektiv, asi bych hodně přemýšlel nad pořízením tohoto kousku. Nahradil by mi rovnou dva objektivy – pevný 56mm f1,2 a také nedávno představený 90mm f2.

Cena se pohybuje kolem 40000Kč, což se může zdát hodně. Dostanete za to ale perfektně zpracovaný objektiv, který se kvalitou vyrovná i pevným sklům a díky své univerzálnosti dokáže nahradit rovnou dva různé objektivy. Oproti nim získáte bonus v podobě velmi účinného stabilizátoru.

Pořídím si jej? Nejspíše ne, protože po focení s objektivy se světelností f1,2 až f1,4 mi nyní přijde světelnost f2,8 jako podprůměrná. Raději dám přednost kombinaci 56mm a 90mm objektivu. Pokud ale někdo dává přednost univerzálnosti, které zoom objektiv nabízí, nebojím se 50-140mm objektiv doporučit ani náročnějším fotografům. Nebudete zklamaní.

Fujifilm XF50-140mm a další Fujifilm techniku nakupujte za výhodné ceny ve značkové prodejně FujiFoto.cz