České zastoupení Fujifilmu mi zapůjčilo X100T a já cítím jistou vděčnost za to, že to udělali. Výměna byla jasná – oni mi poskytnou foťák, já o tom foťáku napíšu. Jenže teď mám problém. Napsat to co si fakt myslím, nebo nenapsat raději nic? Budu k tobě upřímný a napíšu co si myslím… byť už mi nikdy nic nepůjčí.
Pro začátek
Srovnal jsem zapůjčený Fujifilm X100T s mým Sony a6000 s objektivem Zeiss 1.8/32. Srovnání to je i není úplně férové. Za cenu X100T nabízí Sony dva hlavní modely. Model a6000 nabízí APS-C čip (jako X100T) a výměnné objektivy (to X100T nemá). Druhou variantou je RX100 Mk. IV, který má pevný objektiv (jako X100T), ale na druhou stranu má menší 1“ čip. X100T tak nabízí něco mezi těmito modely a bylo by vhodnější srovnat všechny tři foťáky. Bohužel k RX100 nemám přístup.
Jde tedy o subjektivní odpověď na soukromou otázku „Má pro mě cenu koupit si Fujifilm X100T?“ Jdu na to…
Sony
Od střední školy jsem používal kdejaký foťák. Namátkou Minolta Dimage Xg, Panasonic FZ-30, FZ-50 i malý Panasonic FX-35. Poslední významný byl Nikon D60. Moje první zrcadlovka. Ten foťák byl fajn, jen byl velký a těžký a tak jsem si často kladl otázku „Opravdu ho musím nosit?“ A prakticky vždy si odpověděl „Nemusím!“ A Nikon D60 většinou ležel doma na polici.
Pak jsem se rozhodl, že si koupím něco mezi kompaktem a zrcadlovkou. Kompakty byly tehdy nepříjemně pomalé, zrcadlovky zase těžké. Relativní novinkou byly bezzrcadlovky – tedy kompakty s výměnnými objektivy. Vybral jsem si Sony NEX-7 a konečně jsem měl foťák, který můžu nosit. Pořád a bez zbytečných otázek.
Začal jsem fotit!
Později mi NEX-7 přišel už zastaralý a hlavně pomalý. Většina scének na ulici mi utekla protože foťák nebyl schopný dost rychle zaostřit. Jako nástupce jsem si vybral Sony a6000. Další bezzrcadlovka, která kromě zlepšení v každém myslitelném rozměru nabídla milejší cenovku. Stála a dodnes stojí 16 000 Kč.
Fujifilm
Díky Davidovi a Romaně Marii jsem objevil foťáky Fujifilm. David sám používá X-E2 a umožnil mi krátce vyzkoušet mnoho modelů Fujifilmu. Speciálně nejnovější X-Pro2 mě zaujala protože to je solidní foťák. Jenže na můj vkus je velký a příliš těžký. Vzhledem k tomu že s foťákem používám jen jeden objektiv, na který jsem zvyklý, zaujala mě X100T. Foťák velikosti a6000 s kvalitním pevným objektivem a zdánlivě vším, co potřebuji k focení toho, co mě baví.
Požádal jsem tedy Fujifilm, zda mi X100T nepůjčí dřív, než si jej koupím. Byl jsem skutečně pevně rozhodnutý koupit si ho. I bez zkoušení. Zápůjčka byla tedy milý bonus, který mi pomohl zjistit, zda X100T chci, nebo nechci.
Fujifilm X100T: To dobré
Od začátku jsem vycházel z předpokladu, že Fujifilm X100T a Sony a6000 jsou prakticky rovnocenní soupeři. A to i co se objektivu týče. X100T nabízí 23mm, ƒ/2.0 objektiv. Proti tomu jsem pro a6000 zvolil Zeiss Touit 32 mm, ƒ/1.8.
Začnu tím, co je na X100T skvělé:
- Rozměry.
- Hybridní optický/elektronický hledáček.
- Velmi tichá listová závěrka.
- Klasický design.
Foťák je díky malému objektivu (pancake) a čipu posunutému k zadní straně skutečně kompaktní. Z těla vyčnívá jen malý objektiv, což je proti „potrubí“ v případě Touitu příjemná změna. I když tělo samotné je větší, díky malému objektivu je celek příjemně kompaktní.
Hledáček je skutečně perla. Nabízí optický průhledový hledáček se zobrazením většiny informací, které umí displej. Umí nejen zobrazit závěrku, clonu, citlivost a další nastavení, umí také zobrazit vodováhu a orámování v závislosti na vzdálenosti focené scény (kompenzace paralaxy). Co je lepší, lze jej přepnout do režimu kdy funguje jako jakýkoliv jiný elektronický hledáček. Drobnou vadou je tvarové zkreslení, kterým hledáček trpí. Informace zobrazené digitální projekcí – tedy vše kromě skutečného světa na druhé straně průhledu – mají tvar inverzního soudku. Věci zobrazené uprostřed hledáčku jsou nižší než stejné věci na levém nebo pravém okraji.
Závěrku asi není třeba moc rozebírat. Je prostě tichá. Při focení na ulici často ani já – fotograf nevím že „cvakla“. Je to dobré pro lidi, které fotím, ale o trochu horší pro mně. Občas jsem si nebyl jistý, jestli jsem spoušť stiskl dostatečně.
X100T připomíná klasické analogové foťáky a těží z designu, na kterém stojí i Leica. Průhledový hledáček, povrch s imitací kůže, pevně dané ovládací prvky všude po těle fotoaparátu a hlavně tak trochu cihlovitý tvar. Vážně – radost pohledět. Bohužel s designem končí dobré věci a začínají ty méně dobré.
Fujifilm X100T: To špatné
Design není jen o koukání se, design je především o používání. První co zaujme je grip. Tedy jeho absence. X100T je téměř čistá cihla. Není o co si zapřít prsty a používání jednou rukou je tak prakticky nemožné. Bohužel ani obouruč to není o moc lepší. Sám si musím prsty na foťák „nalámat“ a po hodině focení mě začínají chytat křeče do zápěstí. Zcela odpadá možnost nosit foťák připnutý k popruhu na zápěstí. Možná je to tím že mám skoro dva metry a náležitě dlouhé prsty. Jenže prsty, na rozdíl od foťáku, nevyměním.
Další prvky sloužící k ovládání foťáku jsou lepší. Kroužek clony na objektivu, kolečko pro nastavení závěrky na horní straně těla a hned vedle další kolečko pro nastavení kompenzace expozice. Jasná a čitelná kolečka vhodná i pro ovládání poslepu. Body navíc.
Se zbývajícími ovládacími prvky se problémy zase vrací. Tlačítka jsou také důležitá. Bohužel tlačítka na X100T jsou jedno jako druhé, malé a blízko sebe. Rozeznat poslepu AEL pro zaostření a Q pro přístup k oblíbeným funkcím je prakticky nemožné. Stejně tak čtyři tlačítka po levé straně displeje je potřeba vždycky odpočítat.
Sony a6000 pro srovnání: Objektiv je výměnný, takže tam není nic pevně daného. Na horní straně je kolečko pro změnu režimu (M, S, A, P…) a vedle druhé kolečko pro změnu dalšího parametru. Například při zvoleném režimu S (Shutter Priority) se druhým kolečkem mění závěrka, v režimu A (Aperture Priority) se mění clona. Každé z koleček má jiný povrch, takže je i po hmatu zřejmé které je které. Dál tlačítka: Každé je jiné a lze je snadno odlišit po hmatu. Tlačítko pro vysunutí blesku je oválné s rámečkem, menu je ovál bez rámečku. AEL je kolečko s rámečkem, Fn kolečko bez rámečku. I spodní dvě tlačítka jsou každé trochu jiné. Na Sony a6000 neexistují dva vzájemně zaměnitelné ovládací prvky.
Dalším prvkem je displej. U X100T je bohužel pevný a hodně špatný. Displej má víceméně jen dva režimy: Buďto je tmavý a nevýrazný – prakticky nepoužitelný na denním světle – nebo je světlý, ale všechno je na něm přepálené a nevhodné pro kontrolu expozice.
Z kombinace nekvalitního displeje a kvalitního hledáčku vyplývá možnost fotit jen z výšky očí. Původně jsem nečekal že to bude problém. Později jsem si uvědomil že většinu fotek vyfotím jinak. Díky kvalitnímu výklopnému displeji a6000 fotím často s nataženou rukou. Od země když lidi leží, nebo když fotím psy, z výšky když fotím lidi na schodech nebo v tramvaji. Opravdu mě překvapilo, jak závislý jsem na „divných“ polohách foťáku při focení. X100T tuhle volnost při focení bohužel nenabízí.
Odbočka k Fujifilmu X30 a X70
Levnější, menší a lehčí Fujifilmy X30 a X70 mají překvapivě jak výrazně tvarovaný grip, tak i opěrku pro palec. Obojí z neklouzavé měkké gumy. Tlačítka modelu X30 trpí stejným problémem jako ta u X100T. U X70 jsou sice tlačítka také jedno jako druhé, ale jsou chytřeji rozmíštěné kolem navigačního kříže. To pravděpodobně zlepší použitelnost. Stejné je to i u displeje. X30 i X70 nabízí výklopný displej. Zda je i lepší jsem neměl možnost vyzkoušet, ale s ohledem na datum vydání to očekávám.
Je to trochu smutný pohled, protože levnější modely Fujifilmu jsou minimálně po stránce ergonomie a pohodlí při používání lepší než poměrně drahý X100T, který aktuálně představuje vrcholný kompaktní model. Zdá se že se Fujifilm učí a postupně na ergonomii pracuje, ale trvá to a zdá se že ve srovnání s X30 a X70 je X100T velmi zastaralý. Třeba budoucí X100F/X200 na tom budou ještě lépe a bude to foťák, kterým lze pohodlně fotit.
Fujifilm X100T: Co z toho vylezlo
Když dofotím, odnesu foťák domů a zkopíruji z něj RAWy. U Sony a6000 jsem si zvykl že RAW bez modifikací je dobrá fotka a s trochou drobných úprav je přesně taková, jakou ji chci mít. U X100T je potřeba víc laborovat. Základní RAW je šedé vyblité cosi. Po aplikaci simulací filmu a dalších úprav z toho dostanu totéž co z a6000. Nakonec se tedy vždy dostanu k tomu, k čemu chci, ale je to o trochu víc práce. Ne zrovna intuitivní práce.
Mimochodem, při použití Lightroomu pro OS X trvá import fotek z X100T asi pětkrát déle než stejné množství fotek ze Sony a6000. Obojí RAWy. Lightroom je ovšem známý horší podporou RAWů od Fujifilmu a trochu jsem něco takového čekal.
Objektiv X100T chválí snad každý, ale netuším proč. Výsledné fotky mají nejen menší rozlišení (16 Mpx proti 24 Mpx u a6000), ale také jim chybí jakékoliv detaily u složitějších struktur jakými jsou například lidské vlasy. Zdá se mi že je to horší, než jak naznačuje rozlišení. Nevím zda je to objektivem, nebo čipem. Výsledné měkké creamy-dreamy fotky jsou zajímavé, pěkné… ale není to to, co bych od foťáku čekal. Od foťáku čekám zmrazení reality tak, jak ji vidím já. Bez drátěného skla dveří od výtahu.
I tohle je možná problém spíš na straně Lightroomu, ale recenze které jsem zkoumal naznačují, že nikoliv.
Závěrem
Fujifilm X100T vypadá jako klasický foťák. Fotí obstojně, ale technický design věcí se za těch padesát let hodně posunul a nevidím důvod, proč bych měl u focení trpět. Bohužel focení s X100T **je** utrpení. Neskutečné.
A když přijde na fotky samotné, a6000 udělá vše proto abych dostal dobrou fotku. U X100T je potřeba vynaložit nějaké nenulové úsilí aby z toho vyblitého RAWu bylo něco co fotku připomíná. Soudě podle emulací filmů se přepokládá, že uživatel X100T RAW nikdy nepotká.
Můj celkový dojem z X100T je, že se zde platí příliš mnoho peněz (tak 15 000 Kč, tedy polovinu ceny) jen za hipster-feeling. Nejen po stránce vzhledu, ale i ergonomie a technických možností. Byť foťák nabízí všechno podstatné a pár drobností navíc, všechno je takové zastaralé. Což není můj šálek čerstvě upražené fair-trade kávy. Uvědomuji si ovšem že „instagram“ v old-school kovovém těle je pro mnoho lidí lákavá nabídka a X100T si najde dost zákazníků.
Nebo taky ne… Camera Finder na Flickru obsahuje následující čísla:
- Sony a6000: 22 800 000 fotek, 1150 aktivních uživatelů
- Fujifilm X100T: 2 200 000 fotek, 269 aktivních uživatelů
Přidám ještě odkaz na mou recenzi z minulého roku: http://www.fototipy.cz/2015/08/13/recenze-fujifilm-x100t/
Ta ergonomie je fakt horší, mě osobně ale chybí ke spokojenosti jen nějaký výstupek nebo minigrip v zadní části v oblasti u palce a vepředu by mi stačilo jen nějaké pogumování, jako je třeba u mé X-E2. Jinak jsem s tím problémy neměl, ale zase je to taky tím že mám menší ruce. A foťák mám věčně buď pověšený na krku, nebo omotaný popruh kolem ruky.
Co se týká ceny, tak ta je vysoká hlavně kvůli unikátnosti přístroje. Jednak kvůli hybridnímu hledáčku a taky kvůli kompaktním rozměrům a světelnému 23mm f2 objektivu. To prostě jinde nenajdeš.
Stejně tak je i zavádějící srovnání počtu uživatelů foťáku z Flickru. X100T je dost specifický model, který si koupí někdo buď jako doplňek k většímu systému (ať už zrcadlovce, nebo nějaké bezzrcadlovce) a nebo jen jako jediný foťák s tím, že si fotograf vystačí s 23mm ohniskem. Je to prostě hodně okrajová záležitost, amatér co to chce tahat na výlety si to na 100% nekoupí a když jo, bude zklamaný protože mu bude chybět zoom.
Jablka a hrušky.. tak dlouhy clanek a tak zbytecny.
Mě třeba zrovna podobné srovnání zajímalo.
Ja som si kupil X100T ako druhy fotak ku Canonu 6D a som velmi spokojny. Tie nevyhody ako su pisane v clanku mne osobne vobec neprekazaju, vystup v RAW je mozno trosku fadny ale nakoniec sa dopracujem k pozadovanemu vysledku. Co sa tyka ostrosi tak ak chcem pekny detail musim trosku priclonit a je to v poriadku. X100T vyuzivam na vylety a prechadzky po meste a podobne a ak sa chcem s fotakom hrat a fotit nieco „seriozne“ tak mam Canon 6D a L-kove objektivy. Vzdy je to o preferenciach – potrebujem tahat 6D alebo mi staci X100T? (v podstate na bezne pouzivanie je jedno ktorym fotakom cvakam, kvalita oboch je vyborna a pre ozaj profesionalov vyzadujucich maximum zo vsetkeho su tu predsa ine fotoaparaty). Celkovo si myslim ze X100T je velmi podareny, co sa tyka kvality vystupu, ovladania, ergonomie aj designu som spokojny a nemam mu moc co vytknut. Isteze ak by mal moznost vymeny objektivov bolo by to fajn… ale vsak kedysi mal clovek na krku jedinu kinofilmovu zrkadlovku s jedinym objektivom napr. 50mm/1.8 , ČB kinofilm DIN400 a vystup robil na 13x9cm max. do A4 a stacilo mu to skoro na vsetko.
Já naprosto souhlasím s offczou – dlouhý článek a zbytečný. To že panu Paškovi se Fuji X-100t drží špatně až
má z toho křeče, nemá žádnou výpovědní hodnotu. Mě třeba ač mám také dlouhé prsty, mi držení nedělá
vůbec problém, ba naopak se mi drží skvěle i po dlouhou dobu. Dále to, že je on závislý na divných polohách
při focení s výklopným displejem opět nic nevypovídá, tak jako to, že já právě preferuji ten skvělý hledáček
a ten správný kompoziční úhel si najdu i s okem u hledáčku. Dále také nesouhlasím s tím, že z Xtéčka lezou
vyblité RAWy. Kamarád vlastní právě Sony a 6000 a RAWy z něj jsou srovnatelné. Rovněž dávám za pravdu
Tomovi, i já mám Fujinu k zrcadlovce, a součinnost těch dvou mi naprosto vyhovuje. Také já mám za to, že Fujifilm
X-100t je velice kvalitní fotoaparát se slušným výstupem a dobrou ergonomii a cena tomu odpovídá.
Mne prave taketo osobne dojmy z fotenia s roznymi ‚super recenzovanymi‘ fotakmi chybaju a preto sami mi napr tieto fuji clanky pacia. Pretoze teoretickych informacii a hlavne tych idealnych vysledkov z fotakov je plny net, ale chyba mi taka kriticka objektivita, ci subjektivita..Osobne som davnejsie takto porovnaval dnes uz starsie fotaky Pentax K10D vs Nikon D5100 vs Sony A57 a tiez mi osobne vysli uplne ine zavery, nez su len obecne ody na dokonalost, ktorych som napr cital o D5100 neurekom a realita bola ina..
Fuji je v dnesnej dobe akousi svatoziarou pre fotografou, ktori by ho radi vyskusali a mozno aj kupili, no taketo osobne skusenosti su na nezaplatenie.