Fujifilm u své řady X sází na retro design a kvalitní obrazový výstup. Přesně to také nabízí i model X-M1. Co všechno nabízí a jak se s ním fotografuje se dočtete v této recenzi.
Nejdříve stručné představení. Jedná se o bezzrcadlovku (kompaktní fotoaparát s výměnnými objektivy) s 16Mpx X-Trans CMOS snímačem o velikosti APS-C. Od vyšších modelů (X-E1, X-E2 a X-Pro1) se odlišuje hlavně menšími rozměry, nižší váhou a absencí hledáčku.
Fotoaparát jsem testoval spolu s objektivem XC 16-50mm F3.5-5.6 OIS, který se dodává k tomuto modelu jako setový.
Ergonomie a ovládání
I přes malé rozměry a malý grip se fotoaparát drží docela dobře. Oproti vyšším modelům zmizely z horní strany otočné voliče pro nastavení ISO a času. Stejně tak u setového objektivu nenaleznete kroužek pro nastavení clony. K nastavování expozičních údajů slouží otočný volič, který je zapuštěn v zadní straně fotoaparátu vpravo nahoře a slouží také jako tlačítko. Na toto umístění jsem si chvíli musel zvykat, ale ve výsledku je docela dobře dostupné. Užitečné je využití tohoto voliče při prohlížení snímků. Při jeho stisknutí si totiž přiblížíte fotku na 100%. Další otočný volič je na horní straně a ve většině režimů se s nim nastavuje kompenzace expozice. V manuálním režimu potom expoziční čas.
K držení fotoaparátu bych měl snad jen jednu výtku. Prostor pro palec vpravo nahoře sice obsahuje malé výstupky, ale je proveden z plastu a docela tak klouže. Myslím, že by se zde mnohem více hodilo nějaké pogumování, nebo alespoň nějaký jiný materiál, aby byl úchop jistější.
Displej má uhlopříčku 3″ a rozlišení 920 000 bodů. Při nastavení nejvyššího jasu je použitelný i při focení ve slunečném počasí, ale samozřejmě se to nevyrovná hledáčkům.
Co se týká nastavování jednotlivých funkcí, potěší přítomnost rychlého menu (pod tlačítkem Q), což mají všechny pokročilejší fotoaparáty od Fujifilmu společné. Nastavíte tak většinu nejpoužívanějších parametrů. Zbytek pak můžete nastavit v dost komplexním menu.
Fotoaparát je narozdíl od vyšších modelů z řady X celý z plastu. Působí ale dobrým a bytelným dojmem a nepůsobí nijak levně, ostudu s nim tedy rozhodně neuděláte. Naopak to může být pro někoho výhoda – fotoaparát je tak trochu lehčí.
Setový objektiv má klasický rozsah 16-50mm, což po vynásobení crop factorem 1,5x vychází na 24-75mm. Světelnost není nijak oslnivá – f3,5 až 5,6. Konstrukce objektivu je také plastová a narozdíl od ostatních objektivů pro bajonet Fujifilm X nemá objektiv kroužek pro nastavování clony. Clonu tak nastavujete klasicky pomocí fotoaparátu, jako u většiny dnešních fotoaparátů. Ostřící kroužek na objektivu funguje elektronicky – tedy samotné otáčení pouze přenáší informaci o změně ostření do fotoaparátu. Při vypnutém fotoaparátu tedy pohyb s kroužkem nic nedělá. Příjemné je, že se přední člen při ostření nijak neotáčí, ani nevysouvá.
Fotoaparát umožňuje také záznam videa a to buď rozlišení 1920×1080 a 1280×720 při 30 snímcích za sekundu. Na zadní straně se nachází samostatné tlačítko pro záznam videa. Po jeho stisknutí se automaticky začne již natáčet. V nastavení videa lze ovlivnit jen rozlišení a ostření (střed, kontinuální, manuální).
Jak se s nim fotí
Nejdříve jsem měl trochu problémy si zvyknout na to, že fotoaparát nemá hledáček. Působí dost podobně jako například X-Pro1, kde jsem hledáček používal často. Proto jsem musel vypadat v terénu vtipně, když jsem si přikládal foťák bez hledáčku k oku 🙂
Komponování přes displej ale nebyl takový problém a to ani za slunečného dne. Ocenil jsem možnost výklopného displeje pro snadnější focení z netradičních úhlů. I přesto, že jsem zvyklý na focení přes hledáček jsem neměl při focení přes displej žádné problémy. Což je důležité, protože se zde nedá hledáček přidat ani v podobě volitelného příslušenství, jako například u bezzrcadlovek Olympusu, nebo Panasonicu.
Autofocus je dostatečně rychlý, především za dobrého osvětlení. Na rychlejší akce ale není úplně vhodný. Nicméně, neměl jsem s AF žádné větší problémy ani při rychlém focení lidí v ulicích. Použitelné je i manuální ostření. Díky funkci focus peaking se zvýrazňují hrany v zaostřené oblasti a snadněji tak i bez zvětšování obrazu poznáte, kam je zaostřeno. Zvlášť při focení na vyšší clony, kdy je hloubka ostrosti velká, jde o velmi rychlý způsob ostření a oceníte to především za horšího osvětlení, kde je automatika pomalejší.
Start fotoaparátu je velmi rychlý a nehrozí tak, že kvůli čekání na zapnutí prošvihnete ten správný okamžik. Stejně tak i ostatní ovládání je pohotové. Hlavně otočný volič pro kompenzaci expozice mi přišel lépe ovladatelný, než u ostatních modelů Fujifilmu. Nejde o otočný volič s pevně danými hodnotami, ale o volič, se kterým můžete točit neustále dokola a nastavení kompenzace expozice s tím bylo velmi rychlé a snadné.
Většinu času jsem fotil na režim priority clony a ISO jsem nastavil na automatiku. Automatika zde fungovala dobře a fotoaparát nastavoval ISO tak, aby vycházely vzhledem k ohnisku rozumné časy. Měl jsem takový dojem, že se snaží spíše zvyšovat ISO, aby vycházely bezpečné časy a zmenšilo se tak riziko pohybové neostrosti. Což ale nijak nevadí, protože snímač zvládá velmi dobře i vysoké citlivosti.
Někteří možná ocení i vestavěný WiFi modul pro bezdrátový přenos fotografií do počítače, nebo do mobilů a tabletů (pomocí aplikace Fujifilm Camera Application). Bohužel lze aplikaci využít pouze pro stahování fotografií a nelze s ni ovládat fotoaparát. Také můžete za pomoci smartphonu přiřadit k pořízeným fotografiím GPS souřadnice
Kvalita fotografií
Co vás ale bude určitě zajímat je kvalita fotografií. Zde je na tom Fujifilm X-M1 velmi dobře, stejně jako ostatní fotoaparáty s tímto snímačem. Kvalita JPEG snímků je vysoká a navíc můžete využít funkci „simulace barev“, což je jakási sada několika barevných filtrů. Ten kdo si pořídí takový fotoaparát ale určitě bude chtít dostat z fotek maximum. Samozřejmostí je tedy možnost fotit do formátu RAW.
Zde ale také dost záleží na tom, v jaké aplikaci RAWy vyvoláváte. Kvůli jiné technologii snímače nemusí vaše aplikace s RAWy pracovat úplně dobře. Já je vyvolával za pomoci Apple Aperture a nesetkal jsem se s většími problémy. Při defaultním nastavení snímky vypadaly hůře, než JPEGy z fotoaparátu. Stačí to ale trochu poladit a není problém z toho dostat požadované výsledky.
Srovnání JPEGu (vlevo) a vyvolaného upraveného RAWu. JPEG byl pořízen s defaultním nastavením, redukce šumu byla nastavena na hodnotu 0. Z RAWu se podařilo vytáhnout mnohem více detailů (obě fotografie jsou v plném rozlišení), třeba na vlasech je to hezky vidět. Celkově mi přijde úroveň JPEGu na vysoké úrovni, ale z RAWu prostě můžete získat mnohem více.
ISO lze nastavit v rozsahu 200-6400 a v případě snímání pouze do JPEGu lze dále rozšířit na 100-25600. U těch vyšších citlivostí je šum již velmi znatelný a hodí se to spíše jako nouzové řešení. ISO 6400 je ale na můj vkus velmi dobře použitelné. O tom se můžete přesvědčit z ukázkových snímků, které byly pořízeny za tmy na ISO 6400. Pro srovnání kvality snímků navštivte recenzi na zahraničním portálu dpreview.com, kde lze snadno porovnat výsledné snímky s ostatními fotoaparáty.
Pro někoho může být užitečná i možnost vyvolávat RAW fotografie přímo ve fotoaparátu. Samozřejmě je lepší je vyvolávat na počítači, ale umím si představit, že to někdy může přijít vhod.
Fotoaparát jsem testoval jak za slunečného, tak i zataženého počasí. Nechybí ani večerní snímky focené na vysoké ISO z ruky. Vše najdete v galerii pod článkem. Pokud není u fotek označeno jinak, jsou to JPEGy přímo z fotoaparátu, bez úprav na defaultní nastavení.
Ukázka videa
Shrnutí
Jedná se o příjemně malý fotoaparát, který nabídne velmi kvalitní výstup a to i při focení za horších světelných podmínek. Jediné co může od fotoaparátu odradit je absence hledáčku a pomalejší AF (pro focení rychlých akcí). Díky chybějícímu hledáčku je ale fotoaparát nejenom menší, ale také mnohem levnější, než vyšší modely. Setový objektiv je dobře zpracovaný, ale silně doporučuji zvážit pořízení světelného objektivu s pevným ohniskem. Například takový Fujifilm 35mm f/1,4 má skvělou kresbu a krásný bokeh. Nehledě na to, že ovládání clony prstencem na objektivu je strašně návykové 🙂 Zajímavou možností je také objektiv Fujifilm 27mm f2,8, který sice nemá prstenec pro ovládání clony, ale je zase velmi malý. S menším objektivem pak nebude problém přenášet foťák třeba v kapse od bundy (tedy, já ho nosil v kapse od bundy i s tím 16-50mm objektivem, ale nevypadalo to zrovna nejlépe).
Pokud zvažujete pořízení X-M1, zkuste si také prohlédnout vyšší modely jako X-E1, X-E2 a X-Pro1. Kvalita fotografií bude stejná, ale dojem z focení může být díky hledáčku a většímu tělu rozdílný. S X-M1 se mi fotilo dobře, ale s X-Pro1 mě focení vyloženě bavilo.
Fotoaparáty Fujifilm a další příslušenství seženete za výhodné ceny v eshopu fujifoto.cz.
Graf ceny produktu Fujifilm Finepix X-M1 poskytuje server Heureka.cz
1 odpověď